Doporučujeme
TEXTY Z TRADICE
V této rubrice najdete texty především z karmelitánské tradice – minulé i současné. Mají Vám posloužit jako inspirace pro život modlitby, příp. k orientaci v těžkostech, na které každý z nás při úsilí o hlubší křesťanský duchovní život naráží. Seskupené texty významnějších autorů, příp. tematických celků si můžete otevřít v podkategoriích nazvaných jejich jmény v dolní části stránky.
Snoubenka církev
Tajemství Božího Slova, které je počato v lůně Nejsvětější Trojice a zjevilo se vtělením, pokračuje v církvi. „Snoubenka církev je počata a živena z tvého přesvatého boku a z tohoto boku dostává nápoj pro všechny tvé údy.“ Je utvořena „z krve a vody“ ukřižovaného Krista. Vyšla z „nejušlechtilejší části jeho těla, z prsou, kde je uloženo srdce, v němž je život“. Církev je nové „stvoření Slova“, „nové tělo“, „Tělo Kristovo“.
Duch nespočine v duších těch, kdo vedou jedovaté řeči
O sv. Marii Magdaléně je známo, že to byla světice Ducha svatého, která jej přijala ve všech jeho podobách. Často o něm mluví, a to s největší láskou a úctou.
Boží láska k člověku před a po vtělení se liší jako světlo od tmy
Svatá Marie Magdaléna de’ Pazzi (1566–1607) nám nezanechala ucelenou nauku o svém duchovním životě, protože svou spiritualitu více žila a zakoušela, než systematicky reflektovala. Nicméně v zápisech o jejích extázích je fakticky celá její nauka obsažená. (1)
Marie Magdaléna de’ Pazzi (1566–1607)
Poté co jsem přijala svaté přijímání, viděla jsem Ježíše plného lásky a On mi řekl: „Pojď, holubičko moje v rozsedlinách skály, v úkrytu nad strží!“ (Pís 2,14). A já odpověděla: „Ježíši, můj Nejmilejší, nevím, jak mám vstoupit.“ A Ježíš mi řekl: „Pohlédni na mne, vydechnu a pak se nadechnu. Vydechnu a daruji ti svůj dech a pak se nadechnu a vtáhnu svůj dech do svého nitra s ním uvedu do svého nitra i tebe.“
Marie Petyt (1623–1677)
My lidé jsme bytostmi, které si nevystačí samy, které nikdy nejsou ,hotovy‘ a samy se ani nedokáží rozvinout do podoby završeného nejvyššího cíle. Vždy potřebujeme a znamenáme víc, než si sami můžeme dát.
Marie Petyt (1623–1677)
Říkáme, že Bůh je Dobro, Bůh je Milosrdenství, Láska; Bůh je Hlubina, Temnota; Bůh je Světlo; Bůh je nezměrný, nekonečný, moudrý, všemohoucí atd.
Marie Petyt (1623–1677)
Všemohoucí Bůh vše uspořádal tak, že dokud potrvá země, budou se střídat roční období a všechny věci zůstanou nestálé.
Marie Petyt (1623–1677)
Někdy jsem pociťovala nejkrajnější tíseň, sklíčenost, žal a tíhu na duchu, takže se mi svět jevil nadmíru tísnivým, jako by byla má duše sevřena mezi dvěma mlýnskými kameny, nebo visela mezi nebem i zemí probodena meči, bez opory nahoře či dole, tzn. ani v Bohu ani v lidech...
Marie Petyt (1623–1677)
Když jsem pak v sobě postřehla Božího Ducha a cítila, jak ve mně působí, poznala jsem rovněž, že se ve mně začal modlit způsobem, který přesahuje veškeré chápání – beze slov a myšlenek. Tento způsob modlitby je velmi skrytý a ví o něm málokdo.
Marie Petyt (1623–1677)
Když jsme se dva nebo tři měsíce cvičily v meditaci, duchovní vůdce (1) nás postupně vedl v většímu ztišení a prostotě při modlitbě a k opouštění meditace...
Biografické psaní jako součást Božího povolání
Ještě dlouho budou na Marii přicházet pochybnosti, jestli její literární talent skutečně souvisí s Božím dotekem, nebo jestli přece jen nejde o subtilní formu hledání vlastní slávy, když posílá P. Michaelovi (1) všechny tyto dopisy, v nichž mluví o sobě.