Doporučujeme
S vyobrazením řádového znaku, jak jej známe dnes, se setkáváme poprvé na přelomu 15. a 16. století, a to bez udání výkladu použitých prvků. Proto se můžeme setkat s různými způsoby výkladu.
Křížové výpravy znamenají bezesporu jednu z nejproblematičtějších stránek církevních dějin.
Řád karmelitánů (Ordo Fratrum beatissimae Mariae Virginis de Monte Carmelo) patří mezi společenství zasvěceného života v římskokatolické církvi. Jejich členové se snaží následovat Ježíše Krista životem podle evangelijních rad čistoty (celibátu), chudoby a poslušnosti, přijatých formou veřejných řeholních slibů.
Karmelitáni patří k tzv. řádům mendikantským (podobně jako např. dominikáni nebo minorité). Samozřejmě má řád vlastní historii a zároveň i duchovní tradici – spiritualitu, společnou celé rodině Karmelu. Určující význam měl přitom vzor starozákonního proroka Eliáše (v bibli zmiňovaného v souvislosti s horou Karmel) a vztah k Matce Boží Panně Marii, jíž na samém počátku svého společného života zasvětili první bratři kapli postavenou uprostřed kláštera i sami sebe, své společenství.
Do farnosti v Olomouci-Hejčíně přišli karmelitáni v roce 1990, převzali duchovní správu farnosti a opravili farní budovu, takže se mohla stát studijním domem – určeným pro bratry, kteří se připravují na kněžství a docházejí na teologickou fakultu Univerzity Palackého.
Převorem konventu je P. Gorazd Pavel Cetkovský. Dále komunitu tvoří P. Melichar Jozef Markusek, P. Josef Jančář, P. Norbert Jaroslav Žuška a br. Petr Vydra.
Do Prahy-Liboce přišli karmelitáni na pozvání pražského arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka v roce 1996 a ujali se duchovní správy farnosti sv. Fabiána a Šebestiána. V roce 1998 převzali kostel, faru, přilehlé budovy i zahradu do vlastnictví řádu.
Převorem konventu je P. Jeroným Josef Ertelt, který je zároveň admnistrátorem farnosti sv. Fabiána a Šebestiána. Komunitu tvoří dále P. Jan Vianney Hanáček rektor kostele sv. Havla a farní vikář libocké farnosti, P. Dominik Norbert Smeja, farní vikář, P. Cyril Vojtěch Kodet – výpomocný duchovní v kostele sv. Havla a nemocniční kaplan P. Jan Fatka .
Ačkoli budova kláštera byla při poutním kostele Panny Marie Karmelské v Kostelním Vydří postavena již v polovině 18. století – aby tu poutníkům byli k dispozici kněží každodenně, nepříznivé společenské poměry (osvícenství a vláda Josefa II.) tehdy příchodu řeholníků zabránily. Snad by jimi bývali byli bosí karmelitáni.