KARMEL

Fragment textu řeholeTEXTY Z TRADICE

V této rubrice najdete texty především z karmelitánské tradice - minulé i současné. Mají Vám posloužit jako inspirace pro život modlitby, příp. k orientaci v těžkostech, na které každý z nás při úsilí o hlubší křesťanský duchovní život naráží. Seskupené texty významnějších autorů, příp. tématických celků si můžete otevřít v podkategoriích nazvaných jejich jmény v dolní části stránky.

... abych "Ti připravil místo" (část autografu dopisu)22. října si spolu s celou církví připomínáme svatého Jana Pavla II. (*1920, pontifikát 1978-2005). Pastýře, který s obrovským nasazením pečoval o univerzální církev. A zároveň pastýře, který s nemenším nasazením - postupně jako farář, krakovský arcibiskup i papež - osobně, konkrétně a s velkou něhou doprovázel jednotlivce.

Číst dál...

Všechno je možné od té doby, kdy jste si uvědomila, že je třeba Krista hledat tam, kam nás postavil, a ne tam, kde by nám líbilo jej hledat. Jen tak hledáme Krista v něm samém, ne sebe v Kristu. … Jsou duše, v nichž se Kristus modlí, odpočívá a osvěžuje se, uchyluje do samoty. Ve Vás se chce unavovat prací, chce mít hlad a žízeň, chce být se zástupem. Máte tedy krásný úděl. Být v lidské společnosti, být lidmi unavena, odejít od lidí, ale zas je nalézt na druhém břehu, hladovět a žíznit po samotě, a přesto si nedopřávat klid, ticho – to je Vaše cesta jednoty s Kristem.

(P. Albert Peyriguere /1883-1959/, korespondence, dopis z 8. 12. 1932)

Petrova služba, to je předsednictví v lásce, a to znamená starat se o to, aby si církev brala svá měřítka z Eucharistie. Církev bude tím jednotnější, čím více bude žít z Eucharistie a čím věrněji se v Eucharistii bude držet měřítka předávání víry. Tím více bude z jednoty také vyrůstat a dozrávat láska, která se bude přibližovat světu. Eucharistie skutečně spočívá v aktu lásky Ježíše Krista, který se nezastavil ani před smrtí. Předsednictví v lásce … „trůn“ Eucharistie není trůnem panování, ale tvrdým, nepohodlným stolcem služby a sloužícího.

(kard. Joseph Ratzinger, meditace o svátku Stolce sv. Petra)

Benedikt HolotaPromiň, Pane.
Nosím v sobě Tvé utrpení – a já na to nemyslím!
Pracuje ve mně Tvoje smrt – a já si to neuvědomuji!
Zakouším stále Tvé umírání – a já to nevnímám!
Je ve mně Tvé vzkříšení – a já se z toho tak málo raduji!
Promiň, Pane.

(Benedikt Holota OFM /* 1922/, deník, 18.3.1977)

Rád bych ještě připojil jednu malou poznámku, nezanedbatelnou pro každodenní život. Součástí určité formy zbožnosti, dnes možná méně užívané, ale ještě donedávna dost rozšířené, byla myšlenka, že malé každodenní námahy, které nás zatěžují a přicházejí nečekaně jako malá, více či méně citelná bodnutí, je možno „obětovat“, a tak jim dát smysl. V této zbožnosti byla bezpochyby celá řada nezdravých a přehnaných věcí, nicméně je třeba se ptát, jestli také neobsahovala něco podstatného, co by mohlo být užitečné. Co vlastně znamená „obětovat“? Tito lidé byli přesvědčeni, že své malé námahy a starosti mohou zapojit do jednoho velkého Kristova spolutrpění, čímž přispívají do velkého pokladu soucitu-soustrasti, který lidstvo nezbytně potřebuje. A tak i drobné nepříjemnosti všedních dnů by mohly získat smysl a přispět tak do celkové bilance dobra a lásky mezi lidmi. Možná bychom se měli ptát, nejsou-li zde skryté možnosti i pro nás.

(papež Benedikt XVI., encyklika Spe salvi, odst. 40)

V utrpení mě prosíš, abych tvé utrpení odňal, ale přesně podle tvých představ. Obracíš se na mne, ale chceš, abych se přizpůsoboval já tobě. Jsi jako nemocný, který prosí lékaře o vyléčení, ale sám si vše ordinuje. Nepostupuj tak, ale modli se, jak jsem vás to naučil v modlitbě Otče náš: „Posvěť se jméno Tvé“, buď oslavený v této mojí nouzi a těžkostech. „Přijď království Tvé“ znamená, ať se vše přičiní o slávu Tvého království v nás a ve světě. „Buď vůle Tvá jako v nebi tak i na zemi“, to znamená: Ty rozhoduj v této potřebě, učiň to, co Ty pokládáš za nejlepší pro můj věčný a časný život. Jestliže mi opravdu řekneš „Buď vůle Tvá“ – tedy postarej se o všechno – pak já zasáhnu s celou svou všemohoucností a vyřeším i nejobtížnější situace!

(Don Dolindo Ruotolo /1882-1970/, úkon odevzdanosti)

O milosrdenství potřebujeme neustále rozjímat. Je zdrojem radosti, vyrovnanosti a pokoje. Je podmínkou naší spásy. Milosrdenství je slovem, které zjevuje tajemství Nejsvětější Trojice. Milosrdenství je poslední a svrchovaný čin, kterým nám Bůh vychází vstříc. Milosrdenství je základním zákonem, který přebývá v srdci každého člověka hledícího upřímným zrakem na bratra, kterého na své životní pouti potká. Milosrdenství je cesta, která sjednocuje Boha a člověka, protože otevírá srdce naději, že jsme trvale milováni i navzdory hranicím, které způsobil náš hřích.

(papež František, bula Misericordiae Vultus, 2)

Ó můj Stvořiteli, stýská se mi po Tobě. Ty mi rozumíš, můj Pane. – Všechno na zemi se mi zdá být bledým stínem, já žízním a toužím po Tobě, přestože pro mě tak nesmírně mnoho děláš, vždyť mě sám zvláštním způsobem navštěvuješ, avšak ty návštěvy neutiší rány mého srdce, ale působí ve mně stále větší stesk po Tobě, Pane, ach, vezmi mě k sobě, Pane, je-li to Tvá vůle. Ty víš, že umírám a umírám steskem po Tobě, a umřít nemohu. Smrti, kde jsi? Přitahuješ mě, Pane, do propasti svého božství a ukrýváš se za temnotu. Má bytost je v Tobě celá ponořena, avšak já toužím na Tebe hledět tváří v tvář. Kdy to pro mě začne?

(sv. Faustyna Kowalská, Deníček, II. sešit, 841)

Přijměte tu suchopárnost modlitby, neschopnost modlit se, chladný vztah k Bohu. Říkejte jen své „ano“ k tomu všemu; nechť cítíte ve všem ruku našeho Pána, který Vás stále více k sobě přitahuje a zbavuje Vás všeho, co není on sám. Vězte také, že jej nejvíce a nejjistěji milujeme, když velmi trpíme tím, že jej nemilujeme.

(P. Albert Peyriguere /1883-1959/, korespondence, dopis z 14. 2. 1950)

Je cosi závažnějšího než vědět, že milujeme Boha: totiž vědět, že on miluje nás. Ipse prior dilexit nos. I když to necítíme, sestupuje na nás podstata jeho lásky. A jestliže jsme neřekli „ne“, ona vstoupí a svým tichem působí v našem srdci.

(kard. Charles Journet /1891-1975/, korespondence)

Vaše touha po kontemplativním, vnitřním životě, Vaše žádost po sjednocení s Kristem může být uspokojena uprostřed činného života, jejž vedete. Věřte tomu, buďte jista, že je to možné, i když jste ještě málo zkušená a když se Vám to vždy nedaří. Vědět a věřit, že je to možné – a v určitých okamžicích života se přesvědčit, že se to daří – to je to nové ve Vás. Tento pokrok jste udělala v minulém roce. Není to maličkost, ale něco velikého, to sama cítíte.

(P. Albert Peyriguere /1883-1959/, korespondence, dopis z 14. 10. 1932)

Připomínáme

st bře 03 @20:00 - 08:00PM
Přihlašování JUMP 2021

Kalendář

únor 2021
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28

Přihlášení