Doporučujeme
Milí čtenáři časopisu Karmel,
v letošním roce 2016 se spolu prolnuly dvě významné iniciativy, jedna celocírkevní a druhá v karmelitánském řádu a kolem něj, které obě mají za cíl stát se pro nás novým zdrojem Boží milosti: svatý rok milosrdenství, vyhlášený papežem Františkem (skončí o slavnosti Krista Krále 20. listopadu 2016), a jubilejní rok u příležitosti 450. výročí narození svaté Marie Magdalény de’ Pazzi (skončí 25. května 2017). Obojí milostivé léto se nabízí jako zdroj milosti pro nás, ale i pro zemřelé, protože k obojímu byla udělena výsada plnomocných odpustků, které může každý získat buď pro sebe nebo pro zemřelé, za které se modlí. Protože nemocní mohou odpustky jubilejního roku sv. Marie Magdaleny de’ Pazzi získávat „na dálku“, pokyny o těchto odpustcích uveřejňujeme v našem časopise. Obsah tohoto čísla i dalších letošních čísel je a bude proto nesen tématy, která s oběma jubilei souvisejí. Kéž takto časopis i nadále slouží Vašemu duchovním životu, jak je to jeho posláním. V tomto čísle najdete složenku, pomocí níž můžete na vydávání časopisu přispět. Děkujeme Vám za všechnu podporu duchovní i hmotnou!
Přeji a vyprošuji hojné Boží požehnání Vám i všem Vašim drahým!
P. Gorazd Cetkovský, O.Carm.
P. Gorazd Cetkovský, O.Carm.
K našemu životu patří užívání symbolů. Také v naší víře jim patří důležité místo. Zkušenost v duchovním životě ukazuje, že je přínosné, když symboly, kterých užíváme, občas znovu více promyslíme, pozastavíme se nad nimi. Abychom neupadli do povrchnosti a rutiny. Tak je pro nás velmi přínosné, když čas od času znovu přemýšlíme o křestním obmytí, o euchristii jako pokrmu, který nám dává sílu, nebo když vysvětlujeme někomu, kdo se o to zajímá, symboliku škapulíře jako šatu, kterým se duchovně spojujeme s Pannou Marií.
Když papež František vyhlásil Rok milosrdenství a zvýraznil symboliku svatých bran tím, že stanovil jejich zřízení také v jednotlivých diecézích, zpočátku to vzbudilo určité rozpaky. I brána je totiž symbol, ale méně obvyklý. Chtěl bych se s Vámi podělit o několik myšlenek, které mi pomohly tomuto symbolu porozumět a oblíbit si ho.
(informace a pokyny)
U příležitosti 450. výročí narození svaté Marie Magdalény de’ Pazzi, karmelitky, vyhlásil generální převor našeho řádu jubilejní rok a v souvislosti s tím požádal Svatého Otce o možnost získávání plnomocných odpustků. Apoštolská penitenciárie odpověděla kladně a otcové biskupové našich diecézí souhlasili s upřesněním, ve kterých jednotlivých kostelích a kaplích (viz níže) lze odpustky získávat.
Podrobnější článek o svaté Marii Magdaléně de’ Pazzi najdete v časopise Karmel č. 1, ročník 2007. Dalši texty jsou k dispozici na internetových stránkách www.karmel.cz a www.bosekarmelitky.cz. Její stručný životopis je uveden ke dni jejího svátku (25. 5.) v breviáři nebo misále na každý den. Abychom nezůstali jen u pokynů, uveďme na tomto místě alespoň dvě citace jejích slov, které zatím nebyly do češtiny přeloženy.
Důležitá je ryzost duše
Nač myslí duše, která má tuto čistotu? Nemyslí na cokoliv, než jen v čistotě, netouží, než jen v čistotě, nechce vzpomínat ani se chlubit, než jen v čistotě, neochutnává, nechce, nemiluje, netěší se z ničeho, než pouze v čistotě.
(CO2 408)Sjednocení s Ježíšem v lásce
Viděla jsem, že Ježíš mi předává své svaté rány: na ruce, na nohy a na pravý bok mi seslal paprsky, které se zdály jako z ohně a zabodávaly se doprostřed, kde byly okraje ran, takovým způsobem, že tam zanechávaly stopu.
A okamžitě mne opustila všechna bolest a smutek, ba cítila jsem se spokojená, že na sobě vidím ty rány. A takto mi je vždy dával vidět, ačkoliv navenek se neukazovaly, což mám velmi ráda.
A pak jsem viděla, že spojující láska mne celou sjednotila s Ježíšem, a když jsem byla celá sjednocena s Ježíšem, nedokázala jsem učinit nic jiného, než pohroužit se do dobra a do lásky, které Bůh přináší duši. A v tomto vytržení jsem zůstala až do pěti hodin; ale to, co jsem okoušela, bych nikdy nedokázala vyjádřit ani v nejmenším.(QG 212)
Miriam – Malá Arabka
28. Píseň na Lásku. Venite adoremus... (Pojďte, klaňme se ...)
Na Lásku, na mou Lásku!
Pojďte, králové země,
pojďte, klaňme se mu.1Zpívám o velikosti,
o moci našeho Stvořitele:
pojďte, klaňme se mu.Protože jsme dílem jeho rukou,
cenou jeho krve:
pojďte, klaňme se mu.Není boha Jemu podobného:
pojďte, klaňme se mu.
P. Fernando Millán Romeral, O.Carm.
Tato slova pronesl generální převor našeho řádu, P. Fernando, v prosinci loňského roku v Římě při setkání představených provincií, generálních komisariátů a generálních delegatur našeho řádu, kteří jsou ve své funkci nováčky. Protože vykonávání autority patří k životní roli téměř každého z nás a protože myšlenky P. Fernanda jsou svěží, nabízíme je širšímu okruhu čtenářů.
Očekávané setkání
Především vám moc děkuji, že jste přijeli na toto setkání „nových provinciálů“. Tato myšlenka v našem řádu již nějaký čas uzrávala. Už na generální kapitule v roce 2007 se mluvilo o možnosti, že by všechny čerstvě zvolené provinciální rady strávily několik dní v Římě, aby poznaly, jak funguje kurie a jak nejlépe mohou koordinovat svou práci. Tato myšlenka byla tehdy zamítnuta, ani ne tolik z ekonomických, jako spíše z logistických důvodů, protože bylo velmi těžké zorganizovat něco pořádného pro všechny rady řádu.
Konečně máme příležitost zde v našem Mezinárodním centru sv. Alberta, kde nás vždy přijímají s bratrskou láskou, se sejít, abychom se spolu mohli zamýšlet, lépe se poznat a také abyste mohli zblízka poznat, jak fungují ústřední orgány řádu, jehož jsme všichni členy. Jsem velmi vděčný P. Christianu Körnerovi, P. Franciscovi de Sales Alencarovi Batistovi a P. Johnu Keatingovi, kteří toto setkání s velikou láskou připravili.