KARMEL

Krátký úryvek z listů sv. Marie Magdalény de’ Pazzi (1566-1607) svědčí o důvěrnosti jejího vztahu s Ježíšem... a zve k důvěrnosti s Ježíšem i nás.

Marie Magdaléna de’ Pazzi (1566-1607)

Inspirace pro náš duchovní život

Dne 2. dubna letošního roku jsme oslavili 450. výročí narození svaté Marie Magdalény de’ Pazzi, florentské karmelitky (původní nereformované větve, O. Carm.), světice a mystičky. Tím jsme zároveň na Karmelu zahájili její jubilejní rok – rok, s nímž je spojena možnost získat v karmelitánských kostelích a kaplích plnomocné odpustky; rok, který potrvá až do 25. května 2017 (kdy si připomeneme 410. výročí její smrti).

Marie Magdaléna deʼ Pazzi (1566-1607)

Láska k Bohu a láska k bližnímu se políbí a často spolu tančí nádherný tanec před trůnem Svatého Trojjediného. Láska k Bohu a láska k bližnímu jsou si velmi blízko a kdo je vidí z dálky a neumyl si oči, tomu se zdají stejné.

Marie Magdaléna de’ Pazzi (1566-1607)

Duch svatý přichází do duše s pečetí Slova, s pečetí krve obětovaného beránka, ba tato krev jej dokonce má k tomu, aby přišel, přestože Duch sám vane a žádá si přijít. Tento vanoucí Duch je v sobě bytím Otcovým a bytím Slova a vychází z bytnosti Otcovy a z lásky Slova a vstupuje do duše jako tryskající pramen a ta se do něho noří.

Marie Magdaléna deʼ Pazzi (1566-1607)

V sobotu 2. dubna 2016 si připomeneme 450. výročí narození sv. Marie Magdalény deʼ Pazzi, italské karmelitky a mystičky. Text, který vám při této příležitosti předkládáme, svědčí o hloubce a důvěrnosti jejího vztahu s Ježíšem.

Marie Magdaléna de’ Pazzi (1566-1607)

Jakou krásu musím poznávat ve své duši! Ó kráso duše! Kdo by se do tebe nezamiloval? Ó vznešená, nevysvětlitelná kráso!

Jsme stvořeni od Boha z lásky a s láskou a touto cestou se k Němu musíme vrátit

Vnitřní život chápe Marie Magdaléna de’ Pazzi – v souladu s tradicí Karmelu – jako život modlitby a opouštění sebe. Jde o stálý vědomý důvěrný styk s Bohem ve snaze o odstranění všech překážek a v čistotě a nerozdělenosti srdce podle vzoru Panny Marie.

Kdo se nemilují navzájem, vůbec Boha neznají

Sv. Marie Magdaléna de’ Pazzi v díle, které nám po ní zůstalo, nemluví od začátku do konce o ničem jiném než o lásce. Všechny její extáze představují uchvácení láskou. Život si nedovede představit jinak než jako lásku. Život a láska jsou pro ni identické. Život Bohu zasvěcené panny, řeholnice, je láska, jako život trojjediného Boha je láska. Jedinou bolestí na světě pro ni je, že „láska není milována". Spolusestry ji nazývaly „Mater caritatis" (Matka lásky).

Jsi zkrátka naše Matka!

S tajemstvím vtěleného Slova a církve je úzce spjata Maria, „ona brána, skrze niž Bůh sestoupil na zemi a skrze niž my jsme uvedeni do nebeské vlasti". Ona je nejkrásnější ze všech tvorů, které vyšly z ruky Boží, a nejdůstojnější pro jedinečný vztah ke vtělení věčného Slova, je nejpřednějším členem církve.

Snoubenka církev

Tajemství Božího Slova, které je počato v lůně Nejsvětější Trojice a zjevilo se vtělením, pokračuje v církvi. „Snoubenka církev je počata a živena z tvého přesvatého boku a z tohoto boku dostává nápoj pro všechny tvé údy." Je utvořena „z krve a vody" ukřižovaného Krista. Vyšla z „nejušlechtilejší části jeho těla, z prsou, kde je uloženo srdce, v němž je život". Církev je nové „stvoření Slova", „nové tělo", „Tělo Kristovo".