KARMEL

Fragment textu řeholeTEXTY Z TRADICE

V této rubrice najdete texty především z karmelitánské tradice - minulé i současné. Mají Vám posloužit jako inspirace pro život modlitby, příp. k orientaci v těžkostech, na které každý z nás při úsilí o hlubší křesťanský duchovní život naráží. Seskupené texty významnějších autorů, příp. tématických celků si můžete otevřít v podkategoriích nazvaných jejich jmény v dolní části stránky.

Jsi láska! A všichni, kdo tě poznávají, jsou touto láskou tak zapáleni, že zůstávají v tobě a ty v nich. Všichni tě mohou poznat, stejně jako tě poznali svatí! Požehnaná duše, která tě poznává! Neboť nachází poklad svého srdce, když pokorně poznává tvou nekonečnou velikost a svou nicotu.

(Jiří Preca, Žalm karmelitána bratra Franka)

Jediné, co vyžaduji, je stále větší dětská odevzdanost do vůle Boží a prostota ve styku s Kristem. Považujte to za dobré a přiměřené jít k němu taková, jaká jste, s přesvědčením, že s ním budete spokojena víc než se vším ostatním. Jste-li posvěcena touto jistotou, posvětí se i Vaše slabost.

(P. Albert Peyriguere /1883-1959/, korespondence, dopis z 14. 1. 1947)

Zpráva o stavu církve ve Španělsku, kterou přednesl baskický republikánský ministr Manuel de Irujo (1) na schůzi kabinetu dne 7. ledna 1937:
„Reálná situace církve od července minulého roku na celém území, které zachovalo věrnost republice (pokud nepočítáme baskické provincie), je následující:

a) Všechny oltáře, obrazy a bohoslužebné předměty byly až na malé výjimky zničeny, ve většině případů jejich zhanobením.
b) Všechny kostely byly zrušeny a bylo v nich zcela přerušeno konání bohoslužeb.
c) Velká část chrámů byla spálena a v Katalánsku se tak dělo pravidelně.
d) Úložiště a oficiální instituce obdržely zvony, kalichy, monstrance, svícny a další bohoslužebné předměty, roztavily je a upotřebily tento materiál k průmyslovému využití nebo též pro válečné účely.
e) V kostelech byly postaveny sklady všeho druhu, tržnice, garáže, stáje, ubytovací zařízení či útulky, nebo byly využity jinak…
f) Všechny konventy byly vyklizeny a náboženský život v nich byl přerušen. Budovy, bohoslužebné předměty a jakékoliv jiné statky byly okupovány, spáleny, vydrancovány a zdemolovány.
g) Kněží a řeholníci byli zatčeni, uvrženi do vězení a bez procesů po tisících postříleni. K těmto činům, byť v menším počtu, dochází stále, a to nejen na vesnicích, kde je na představitele církve uspořádán hon a jsou barbarsky zabíjeni, ale i ve větších sídlech a městech. Ve vězeních v Madridu, v Barceloně a v dalších velkých městech jsou stovky zatčených, kteří se tam ocitli bez známého důvodu kromě toho, že jsou kněžími či řeholníky.
h) V současnosti je zcela zakázáno soukromě vlastnit svaté obrazy a bohoslužebné předměty. Policie provádí domácí prohlídky a pátrá uvnitř domovů, v intimním prostředí jednotlivců či rodin, a násilně a s výsměchem ničí obrazy, tiskoviny, náboženské knihy a vše, co má cokoliv společného s náboženským vyznáním nebo jej připomíná.“

(1): Manuel de Irujo /1891-1981/, právník, vůdce baskické nacionalistické strany, se jako ministr /od 26.9.1936; od roku 1939 v exilu/ snažil o osvobození uvězněných kněží a řeholníků a o obnovu bohoslužebného života. Ve své zprávě dokládá rozpor mezi ústavou, která i tehdy zaručovala svobodu vyznání, a faktickou situací v zemi.

(A. Riccardi, Století mučedníků, KNA 2014, s. 346)

svaty josef freeZdráv buď, Josefe, plný milosti – Pán s tebou. Požehnaný jsi mezi muži a požehnaný Syn, jenž ti byl svěřen: Ježíš. – Svatý Josefe, pěstoune Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.

(Carlo Carretto /1910-1988/, deníkový zápis z 27. dubna 1955)

Snažte se vidět své chyby pozitivně, i to, že občas na Vás někdo vyjede. Je snadné opustit vnější věci, těžší je opustit sebe sama, určitou zamilovanost do sebe a přijmout svou chudobu. Pro Boha není naše hříšnost žádnou překážkou. Jeho milosrdenství je všemohoucí. Stále vyplňuje propast, která je mezi Ním a námi. Čím větší je naše hříšnost, tím větší možnosti má Jeho všemohoucí milosrdenství.

(P. Vladimír Koudelka OP /1919-2003/, korespondence, dopis z 26. září 1993)

Katerina Sienska freeChraňte se jakékoli sebeanalýzy. V sebezpytování nalézáme jen sebe samé - a nalezneme-li sebe, nalezneme nepokoj. Vždycky se snažte rozbít ten kruh, který by Vás pod jakoukoli záminkou přivedl nazpět k sobě samé, a snažte se jako šíp vzlétnout k Bohu. Takové s hlubokou vírou pomodlené Gloria Patri… uklidní duši více než všechny myslitelné analýzy. Odpověď na to vše je ve výroku, jímž se Bůh obrátil na svatou Kateřinu Sienskou: „Ty se starej o mne, já se postarám o tebe.“

(kard. Charles Journet /1891-1975/, korespondence)

Otcovství, které nepodlehne pokušení žít životem dětí, otevírá vždycky netušené prostory. Každé dítě v sobě vždycky nosí tajemství, je originálem, který se vyjeví jen za pomoci otce, jenž respektuje jeho svobodu. Otce, který si je vědom, že svoji vychovatelskou činnost skončí a svoje otcovství žije v plnosti, až se stane „zbytečným“, až zjistí, že potomek je autonomní a ubírá se cestou života sám; až se ocitne v situaci Josefa, který vždycky věděl, že ono Dítě nebylo jeho, ale jednoduše mu bylo svěřeno do péče. To je v podstatě to, co dává na srozuměnou Ježíš slovy: »Nikomu na zemi nedávejte jméno „otec“, jenom jeden je váš Otec, a ten je v nebesích« (Mt 23,9).
Pokaždé, když jsme v situaci, kdy vykonáváme otcovství, musíme si vždycky připomínat, že nikdy nejde o výkon vlastnictví, nýbrž o „znamení“ odkazující k vyššímu otcovství. V jistém smyslu jsme všichni vždycky v Josefově situaci, jsme stínem jediného nebeského Otce, který »dává vycházet svému slunci pro zlé i dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým« (Mt 5,45), stínem, který sleduje Syna.

(papež František, Patris corde, Apoštolský list u příležitosti 150. výročí vyhlášení svatého Josefa za Ochránce všeobecné církve)

Pán chtěl ve své shovívavosti obrátit naše hříchy proti nim samým; našel způsob, jak je obrátit k našemu užitku, jak je proměnit v našich rukou v nástroj spásy. Ať to však nijak nezmenšuje ani naši ošklivost nad hříchem ani naši bolest z toho, že jsme hřešili. Nicméně platí, že naše hříchy se nám staly pramenem pokory.

(Jan van Ruisbroek, 1293-1381, text citovaný Alžbětou od Trojice)

Ježíši, jase věčné slávy, potěcho putující duše! Před tebou nenacházejí má ústa slov a jen mé mlčení k tobě hovoří. Jak dlouho ještě bude otálet můj Pán se svým příchodem? Kéž přijde ke mně, svému nebohému, a kéž mě obveselí! Kéž vztáhne ruku a vytrhne mě ubohého z každé úzkosti! Přijď, přijď, neboť bez tebe nebudu mít radostného dne ani hodiny; vždyť jen ty jsi má radost a bez tebe je můj stůl prázdný.

(Tomáš Kempenský, /asi 1380-1471/, Následování Krista, III, 21.4)

Rád dostávám od Vás dopisy a rád Vám píši. Jsem Vám vděčen, že mě nesete denně s mými slabostmi před Pána. Cítím to communio (společenství se mně zdá slabý výraz), komunikaci, výměnu, které mají základ v třetím – v Bohu. Protože On je Láska, rozdává se a vlévá se do nás, abychom to mohli činit mezi námi.

(P. Vladimír Koudelka OP /1919-2003/, korespondence, dopis z 12. června 1994)

Závidím bratru, který tak dlouho prodlévá před svatostánkem. Kmeny mají své náčelníky, opery své slavné tenory… Nezávidím jedněm ani druhým. Bratrovi, který klečel před svatostánkem dlouho přede mnou a ještě po mém odchodu tam zůstane, tomuto vytrvalci – skoro bych řekl zajatci - modlitby, tomu však závidím. Kristus, který přebývá ve svatostánku, mu stačí. Závidím mu. A kdyby tu ve stejnou dobu bylo deset nebo dvacet mých spolubratří, záviděl bych jim všem. Tou závistí, která netouží ubližovat, ale činit totéž.

(otec Jeroným /1907-1985/, mnich trapistického kláštera v Sept-Fons, úryvek z textu Žít, žít)

Připomínáme

Kalendář

září 2021
Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3

Přihlášení