Doporučujeme
TEXTY Z TRADICE
V této rubrice najdete texty především z karmelitánské tradice – minulé i současné. Mají Vám posloužit jako inspirace pro život modlitby, příp. k orientaci v těžkostech, na které každý z nás při úsilí o hlubší křesťanský duchovní život naráží. Seskupené texty významnějších autorů, příp. tematických celků si můžete otevřít v podkategoriích nazvaných jejich jmény v dolní části stránky.
Zahrada uzamčená, ve které je uzavřen Dárce bytí.
V Marii je uzavřen sám Bůh,
celé nebe a všechno tvorstvo;
krví vzatou z Marie je spasen celý svět.
A kdyby nebylo Marie, nebyl by pro mne ráj,
kdyby nebylo Marie, nepotkala bych Boha …
(Marie Magdaléna de’Pazzi, Probatione, II)
Mocně i lehce proudí Duch do všech míst, která jsou hotova a připravena jej přijmout. Každé ucho rozeznívá svým častým promlouváním i svým nejhlubším mlčením. Náporem lásky On, nehybný i pohyb sám, vniká do všech.
(Marie Magdaléna de’Pazzi, výpovědi)
Krátký úryvek z listů sv. Marie Magdalény de’ Pazzi (1566–1607) svědčí o důvěrnosti jejího vztahu s Ježíšem... a zve k důvěrnosti s Ježíšem i nás.
Marie Magdaléna deʼ Pazzi (1566–1607)
Láska k Bohu a láska k bližnímu se políbí a často spolu tančí nádherný tanec před trůnem Svatého Trojjediného. Láska k Bohu a láska k bližnímu jsou si velmi blízko a kdo je vidí z dálky a neumyl si oči, tomu se zdají stejné.
Marie Magdaléna de’ Pazzi (1566–1607)
Duch svatý přichází do duše s pečetí Slova, s pečetí krve obětovaného beránka, ba tato krev jej dokonce má k tomu, aby přišel, přestože Duch sám vane a žádá si přijít. Tento vanoucí Duch je v sobě bytím Otcovým a bytím Slova a vychází z bytnosti Otcovy a z lásky Slova a vstupuje do duše jako tryskající pramen a ta se do něho noří.
Marie Magdaléna de’ Pazzi (1566-1607)
V sobotu 2. dubna 2016 si připomeneme 450. výročí narození sv. Marie Magdalény de’ Pazzi, italské karmelitky a mystičky. Text, který vám při této příležitosti předkládáme, svědčí o hloubce a důvěrnosti jejího vztahu s Ježíšem.
Marie Magdaléna de’ Pazzi (1566–1607)
Jakou krásu musím poznávat ve své duši! Ó kráso duše! Kdo by se do tebe nezamiloval? Ó vznešená, nevysvětlitelná kráso!
Jsme stvořeni od Boha z lásky a s láskou a touto cestou se k Němu musíme vrátit
Vnitřní život chápe Marie Magdaléna de’ Pazzi – v souladu s tradicí Karmelu – jako život modlitby a opouštění sebe. Jde o stálý vědomý důvěrný styk s Bohem ve snaze o odstranění všech překážek a v čistotě a nerozdělenosti srdce podle vzoru Panny Marie.
Kdo se nemilují navzájem, vůbec Boha neznají
Sv. Marie Magdaléna de’ Pazzi v díle, které nám po ní zůstalo, nemluví od začátku do konce o ničem jiném než o lásce. Všechny její extáze představují uchvácení láskou. Život si nedovede představit jinak než jako lásku. Život a láska jsou pro ni identické. Život Bohu zasvěcené panny, řeholnice, je láska, jako život trojjediného Boha je láska. Jedinou bolestí na světě pro ni je, že „láska není milována“. Spolusestry ji nazývaly „Mater caritatis“ (Matka lásky).
Jsi zkrátka naše Matka!
S tajemstvím vtěleného Slova a církve je úzce spjata Maria, „ona brána, skrze niž Bůh sestoupil na zemi a skrze niž my jsme uvedeni do nebeské vlasti“. Ona je nejkrásnější ze všech tvorů, které vyšly z ruky Boží, a nejdůstojnější pro jedinečný vztah ke vtělení věčného Slova, je nejpřednějším členem církve.
Snoubenka církev
Tajemství Božího Slova, které je počato v lůně Nejsvětější Trojice a zjevilo se vtělením, pokračuje v církvi. „Snoubenka církev je počata a živena z tvého přesvatého boku a z tohoto boku dostává nápoj pro všechny tvé údy.“ Je utvořena „z krve a vody“ ukřižovaného Krista. Vyšla z „nejušlechtilejší části jeho těla, z prsou, kde je uloženo srdce, v němž je život“. Církev je nové „stvoření Slova“, „nové tělo“, „Tělo Kristovo“.