KARMEL

Noc ducha je nocí ve vlastním slova smyslu, je „půlnocí, úplně tmavou"...Temná noc ducha

„Noche oscura del espiritu" (temná noc ducha) je další fází, kterou věřící musí projít. Obvykle se objeví již brzy po počáteční zkušenosti noci smyslu, ale může s ní jít i ruku v ruce. Nebo přijde v životě člověka někdy později. Může trvat vteřiny nebo roky, může se objevovat zřídka nebo často.

V každém případě jí ale předchází – podobně jako temné noci smyslu – oblažující zkušenost Boží blízkosti. Jestliže se temná noc smyslu týká toho, co je „přirozené", pak noc ducha se vztahuje k tomu, co je „nadpřirozené", protože člověk postrádá „světlo o věcech nadpřirozených" (1). Když člověk prožívá noc smyslu, ze zřetele se mu ztrácí věci, přirozené hodnoty, lidé; když prožívá noc ducha, kterou Jan nazývá také „nocí víry" (2), ztrácí se mu ze zřetele Bůh sám.

Co se děje v noci ducha, vysvětluje mystický učitel církve takto: Bůh je jako sluneční světlo; když člověk pohlédne do slunce, jsou jeho oči jakoby oslepeny, takže Boží jasnost zakouší jako temnotu (3). Přirozené schopnosti mysli a rozumu jsou příliš omezené a nezpůsobilé pro vnímání „procitnutí Boha v duši" (4).

Tato „absence zkušenosti Boha" tedy není znamením Boží nepřítomnosti, nýbrž intenzivnějšího darování se Boha člověku, rostoucího pronikání Božího světla do duše člověka. To, co by člověk v této temnotě interpretoval jako opuštěnost nebo dokonce selhání v modlitbě a v duchovním životě, je ve skutečnosti intenzivní fáze růstu, proces očištění a zrání. Duch člověka je zjemňován, „tříben a otužen", neboť „takto noc pomalu vytrhuje ducha z jemu běžného a obecného zakoušení věcí, aby ho přenesla k zakoušení božskému, které je vzdálené a oproštěné od všeho lidského postupu" (5).

Noc ducha je nocí ve vlastním slova smyslu, je „půlnocí, úplně tmavou" (6). To nové, tak krásné a vzácné, co se na naší dosavadní duchovní cestě zrodilo v našem nitru, teď mizí ve tmě. Skrytou, ale přesto vnímatelnou Boží přítomnost, tušení absolutna v oblasti poznání a dotyky božské lásky v srdci už nelze zakoušet. Člověku se zdá, že duše a duch ztratili schopnost zakoušet jako předtím. Stupnice intenzity této zkušenosti noci sahá od bezmocné letargie až k propastné opuštěnosti.

Člověk zůstává jakoby bez opory. Pod ním zmizela země a nad ním nebe: co zářilo smyslům, už není nosné, co naplňovalo ducha světlem, přestalo být duchem uchopitelné; včerejší den zmizel v nenávratnu a nový zůstává v nedohlednu. Je noc, temná půlnoc. Zůstává jediné: Bohem zraněné srdce a vědomí – které lze potlačit! – že nic menšího než to, co jsme předtím zakusili z Boha, nám už nikdy nebude stačit. Jan o tom zpívá ve slokách Duchovní písně. Jako mnozí jiní autoři i on používá obrazy z oblasti snoubenecké lásky, jak je nachází v Písni písní:

Kam ses ukryl,
Milovaný, a mne zanechal v nářku?
Jako jelen jsi utekl,
když jsi mě zranil;
vyběhla jsem za tebou, a byl jsi pryč.

Pastýři, kteří vystupujete
tam, pastvinami na vrchol,
pokud šťastnou náhodou uvidíte
toho, po němž tolik toužím,
řekněte mu, že trpím bolestí a umírám.

V hledání své lásky
půjdu přes hory a řeky,
nebudu trhat květy,
ani se nebudu bát šelem,
a překročím siláky a hranice.

Ó, lesy a houštiny,
vysázené rukou Milovaného!
Ó, louko zelení
a květy posetá!
Řekněte, zda vámi prošel.

Tisíce půvabů rozesel,
prošel chvatně těmito háji
a zkrášlil je pohledem
a svou pouhou podobou
je oděl svou krásou.

Ach, kdo mě může uzdravit?
Vzdej se mi už opravdu;
a neposílej mi
dnes už posla,
který není schopen říci mi,
po čem toužím.

A všichni, kteří (kolem) bloumají,
mi o tobě vyprávějí tisíce půvabů,
a ty mě jen víc zraňují,
a k umírání přivádí mě
jakési „nevímco", které žvatlají.

Avšak, jak to, že (ještě) trváš,
ó, živote, když nežiješ tam, kde žiješ,
a když se tak děje, proč umíráš
na šípy, které dostáváš
z toho, co z Milovaného v sobě počínáš?

(1) Živý plamen lásky 3,71; (2) srov. Výstup I 2,5; (3) srov. např. Výstup II 5,6 a II 8,6; (4) srov. Živý plamen lásky 4,2; (5) Temná noc II 9,5; (6) srov. Výstup I 2,5.

(Podle knihy Reinharda Körnera OCD, Dunkle Nacht, Mystische Glaubenserfahrung nach Johannes vom Kreuz, zpracoval: Norbert Žuška, OCarm.)

Související články

Temná noc u Jana od Kříže (1)
Temná noc u Jana od Kříže (12)
Modlitba zamilované duše
Co chybí, není psaní nebo mluvení, ale mlčení a konání
Chceš-li, abych Ti odpověděl, pohleď na mého Syna

V Karmelitánském nakladatelství: Jan od Kříže

Připomínáme

20 čec 2018 00:00
sv. Eliáš, prorok
24 čec 2018 00:00
bl. Jan Soreth, kněz
26 čec 2018 00:00
sv. Jáchym a Anna, ochránci Řádu
28 čec 2018 00:00
bl. Titus Brandsma, kněz a mučedník
07 srp 2018 00:00
sv. Albert z Trapani, kněz

Kalendář

červenec 2018
Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Přihlášení