Doporučujeme
Karmelitánská spiritualita Texty z tradice Dívej se na své dějiny, když se modlíš, a najdeš v nich mnoho milosrdenství
Svátkem sv. Terezie z Avily 15. října 2015 se uzavře jubilejní rok, v němž jsme si připomněli 500. výročí narození této světice, karmelitky a učitelky církve (*28. března 1515). Touto krátkou novénou prosíme Pána ve spojení se sv. Terezií od Ježíše – jak pro sebe, tak pro druhé – o dar poznání skutečné Boží tváře a obrácení, jakož i o ochotu nabídnout se bezvýhradně do služby Božímu království. Terezie nám k tomu nabízí krátké texty svých vlastních modliteb a určitě nás provází svou přímluvou. Novénu se můžeme modlit jako přípravu na její svátek, tedy od 6. do 14. října (příp. od 7. do 15. října), nebo kdykoli jindy s ohledem na tematické zaměření novény.
(Zakladatelka OCD • svatá • učitelka církve • svátek 15. října)
Texty propria
„Umírám jako dcera církve…“
Terezie od Ježíše, občanským jménem Teresa de Cepeda y Ahumada, se stala reformátorkou karmelitánského řádu, zakladatelkou „bosého Karmelu“ ženské i mužské větve, „duchovní matkou“ (jak stojí vytesáno pod její sochou ve vatikánské bazilice), patronkou katolických spisovatelů (v roce 1965) a učitelkou církve (v roce 1970), první ženou, která – spolu se svatou Kateřinou Sienskou – obdržela tento titul.
Druhá část:
Aktualizovaná četba spisů
sv. Terezie od Ježíše
I. Přiblížení se kontextu naší doby na základě Tereziiny zkušenosti
23. Charisma, které vyrůstá ze života a spisů matky Terezie, se šířilo a obohacovalo v průběhu staletí díky důkladnějšímu poznání jejích děl a její charismatické zkušenosti, přejaté Stanovami jak bratří, tak mnišek i Sekulárního řádu tereziánského Karmelu. Díky tomuto obnovenému uvědomění: „máme dnes, nebo alespoň můžeme mít, takové poznání našeho charismatu, jako snad nikdy v našich dějinách.
Třetí část:1
Kritéria pro rozvržení tereziánské četby a konkrétní návrhy
I. Kritéria pro rozvržení četby spisů sv. Terezie
32. První kritérium nám poskytuje osobní duchovní zkušenost matky Terezie. Od svého obrácení nabývala, opírajíc se pevně o vnitřní modlitbu, zkušenosti stále se prohlubujícího setkávání s osobou Ježíše Krista, v něhož věřila, kterého milovala a do nějž vkládala svou naději. S jeho pomocí pronikla do života Nejsvětější Trojice a jeho prostřednictvím se oddala službě církvi, cvičením se v apoštolsky a misijně zaměřené kontemplaci. Proto i nás musí naše četba uvádět do Krista, volat ke kontemplaci jeho tváře a pobízet k tomu, abychom se stali jemu podobnými a dokázali jej tak zvěstovat jako Slovo z pozice svědků jeho lásky.
P. Gorazd Cetkovský, O.Carm.
Takzvaná Tereziina „definice modlitby“
Pro svatou Terezii je vnitřní modlitba: setkání s Bohem jako s přítelem, jak to napsala v asi nejčastěji citovaném odstavci Knihy života (8,5):
Vnitřní modlitba není, podle mého názoru, nic jiného než přátelský kontakt, časté přebývání o samotě s tím, od něhož víme, že nás miluje.