KARMEL

Terezie z Avily (1515–1582)

Když vidím duše, s jak náramnou pečlivostí usilují o modlitbu a jak jsou usebrané, že se zdá, že se neodváží ani pohnout, ani na něco jiného pomyslet...

ze strachu, že ztratí onu trochu záliby a zbožnosti, kterou zakoušejí, pak jsem přesvědčena, že ještě neví, jak se dochází ke spojení (1). Myslí si, že všechno spočívá právě v tom. Kdepak, dcery, vůbec ne! Pán chce skutky!

Chce, například, aby sis nevšímala ztráty oné zbožnosti, máš-li potěšit nějakou nemocnou, které můžeš přinést úlevu; trpí-li, poneseš s ní její bolest, když to bude třeba, máš se postit, aby ona měla co jíst. A to ani ne tak kvůli ní, jako kvůli tomu, že víš, že je to Boží vůle. Toto je pak pravé spojení s Boží vůlí! Podobně, když slyšíš chvály na nějakou osobu: máš se radovat víc, než kdyby chválili tebe. Budeš-li mít pokoru, bude to snadné, neboť to pak chvály jsou spíše trýzeň. A ještě, těšit se z toho, že jsou uznávány ctnosti sester, a trápit se nad jejich chybou, jako by to byla tvá, a snažit se ji skrýt...

Kdybychom, sestry, chybovaly v tomto, byly bychom ztraceny! Kéž se líbí Bohu, aby k tomu nedošlo! Budete-li dělat, co jsem říkala, pak vás ujišťuji, že vám Jeho Velebnost dá dosáhnout tohoto spojení, zatímco v opačném případě buďte přesvědčeny, že k němu nikdy nedojdete, i když budete mít vysokou zbožnost a duchovní slasti, takže si budete myslet, že jste toho dosáhly. Rovněž navzdory tomu, že během modlitby klidu se vám tu a tam stává, že jsou i smysly suspendovány (2), takže se některým bude zdát, že už k němu došlo.

Proste Pána, aby vám dal lásku k bližnímu v celé její dokonalosti a ostatní přenechejte Jemu. Budete-li se všemožně snažit, abyste toho dosáhly, donutíte-li svou vůli, aby se ve všem podřídila vůli sester, i na úkor svých práv, jestliže navzdory veškeré přirozené nechuti zapomenete na své zájmy a budete pozorné k jejich a naskytne-li se příležitost, vezmete na sebe všechnu námahu, abyste ji ušetřily druhým, pak On vám dá víc, než kolik dokážete toužit.

Nemyslete si, že vás to nemá nic stát a že už jste udělaly všechno. Zamyslete se nad tím, kolik stála našeho Ženicha láska k nám: aby nás osvobodil od smrti, podstoupil nejukrutnější smrt, a to smrt na kříži.

(1) K sjednocení s Bohem.
(2) Vypojeny z činnosti.

(Hrad v nitru, 5. příbytky)

Související

Další texty od Terezie z Avily
Umírám jako dcera církve
Novéna ke sv. Terezii od Ježíše
V Karmelitánském nakladatelství: Terezie z Avily