KARMEL

Když jsem vyšla na zahradu, vidím, jak všechno dýchá radostí jara. Stromy oblečené do květů vydávají opojnou vůni; všechno se chvěje radostí a rozezpívaní a švitořící ptáčci velebí Boha a říkají mi: Těš se a raduj, sestro Faustyno, ale v duši mám temnotu a utrpení. Má duše je tak velmi citlivá na šelest milosti, umí rozmlouvat se vším, co je stvořeno a co mě obklopuje, a vím, proč Bůh tak zkrášlil zemi… Ale mé srdce se nemůže rozveselit, neboť Milovaný se mi ukryl, a neodpočinu si, dokud Tě nenajdu… Neumím žít bez Boha, ale cítím, že také Bůh nemůže doznat štěstí beze mě, ač sám sobě absolutně stačí…

(Faustyna Kowalská /1905–1938/, Deníček, III. sešit, 1120)

Kéž je vám Naše Paní matkou a kéž vám pomáhá stát s velkou láskou pod Křížem. Modlím se, aby vás nikdy nic nenaplnilo bolestí a zármutkem do takové míry, že by vám to dalo zapomenout na radost ze Vzkříšeného Krista.

(Matka Tereza, korespondence, 25. února 1994)

Boží úmysly a záměry jsou nevyzpytatelné. Často na lidi, které milujeme, dopadají těžké rány – a přece nejsou Bohu méně milí. On sám ví, proč a kam tyto duše po těch drsných cestách vede. Zná tedy i cíl Vaší cesty, která je také obtížná. A proto zavřete oči, vložte ruku do jeho ruky a jděte za ním. I v bolesti důvěřujte a vytrvale milujte.

(P. Albert Peyriguere /1883–1959/, korespondence, dopis z 4. listopadu 1949)

Blahoslavený Clemens August kardinál von Galen /1878–1946/ patřil k nejvýraznějším odpůrcům Hitlerova režimu. V lednu 1933 byl Adolf Hitler jmenován říšským kancléřem, v říjnu se Clemens stal biskupem v Münsteru a za své heslo si příznačně zvolil slova „Nec laudibus nec timore“ – tedy „ani chválou, ani strachem“ se nenechám zviklat, odloučit od Boha. Roku 2005 jej papež Benedikt XVI. prohlásil za blahoslaveného, jeho památku si připomínáme v den jeho smrti, 22. března.

Ruská vojenská mašinerie je tradičně odkázaná na zásobování po železnici. Jenže v případě současné invaze na Ukrajinu se jí klíčové železniční uzly nedaří ovládnout, což způsobuje okupantům problémy v logistice a brzdí jejich postup do vnitrozemí.
Na projektování jedné z prvních ukrajinských tratí Kursk-Kyjev-Oděsa se podílel Josef Kalinowski, pozdější bosý karmelitán, svatý Rafael od sv. Josefa.

Mým potěšením je, že Bůh je Bohem.
Mým uspokojením je, že Bůh je Bohem.
Mým zalíbením je, že Bůh je Bohem.
Mým plesáním je, že Bůh je Bohem.
Mou láskou je, že Bůh je Bohem.
Mým bohatstvím je, že Bůh je Bohem.
Mým štěstím je, že Bůh je Bohem.
Mým nasycením je, že Bůh je Bohem.
Mou radostí je, že Bůh je Bohem.
Co tedy bude, když je všechno mé…?

(ct. Matka Elekta /1605–1663/, lístek nalezený v její knize)

Ke knihám, jako je tato (kniha vzpomínek z 2. světové války na lékařské pokusy na vězních), těžko napsat předmluvu, těžko vůbec cokoli napsat, cokoli doplnit.

První světová válka v blahoslaveném Karlovi de Foucauld (1858–1916) otevřela bolestné vzpomínky na dětství. Jako malý chlapec přišel o oba rodiče a jeho výchovy se ujal dědeček ze Štrasburku. Za prusko-francouzské války (1870–71) byl francouzský Štrasburk obsazen pruskou armádou (po válce připadl Němcům), dvanáctiletý Karel musel z města uprchnout.

Co přimělo tě, že jsi našel cestu ke mně,
můj sladký Ježíši, s nabídkou přátelství?
Když často na mé dveře tiše klepal jsi,
nechal jsem tě stát venku v chladné noci, ve tmě.

Vyslýchali mě neustále, ve dne i v noci. Byl jsem tak vyčerpaný, že jsem se doslova neudržel na nohou. Když mě vodili od jednoho soudce k druhému, museli mě podpírat, abych neupadl na zem. Mimoto jsem byl vyhladovělý, protože k jídlu mi dávali jen trochu polévky a 300 gramů chleba denně.