KARMEL

(OCD • svatá • památka 25. srpna)

Miriam se narodila 5. ledna roku 1846 v Abellinu, malé galilejské vesnici na půli cesty mezi Haifou a Nazaretem. Její arabští rodiče, Georges Baouardy a Miriam Schahyn, již před ní měli dvanáct synů, kteří však všichni zemřeli v útlém věku. Podle řecko-melchitského ritu, k němuž rodina patřila, byla holčička po deseti dnech pokřtěna a biřmována ve vesnickém kostele sv. Jiří. O dva roky později se narodil její mladší bratr Pavel. Dětem však záhy zemřel tatínek a o několik dní později i maminka. Miriam se ujal strýc z otcovy strany, Pavlík vyrůstal v rodině tety. Oba sourozenci se již nikdy neviděli.

(karmelitán • blahoslavený • nezávazná památka 17. srpna)

Angelus byl synem Augustina z větve Peretola rodiny Mazzinghi, která žila ve Florencii. Přesné datum jeho narození není známo, ale bylo to pravděpodobně před rokem 1386. Přibližně roku 1413 vstoupil do karmelitánského řádu a byl, jak o tom svědčí nekrolog florentských karmelitánů, prvním synem rodící se „observance ze Selve“ (z Lesů), karmelitánské reformy, která začala v klášteře téhož jména (S. Maria delle Selve), blízko osady "Lastra a Signa", a která později vyrostla v tzv. mantovskou kongregaci (1). O dva roky později už byl knězem a byl pověřen kázáním v tomto konventu, v němž později, v letech 1419-30 a v roce 1437, zastával také službu převora. V letech 1431-34 a roku 1436 měl postní kázání ve Florencii a v letech 1435-37 byl převorem florentského Karmelu. Plnil také jiné úkoly v Řádu i mimo Řád. V roce 1434 obdržel titul lektora. Zemřel 17. srpna roku 1438.

Elvira Moragas y Cantarero, pozdější bl. Marie Sagrario od sv. Aloise Gonzagy, se narodila v Lillo ve Španělsku dne 8. ledna 1881 jako třetí ze čtyř dětí Ricarda Moragase a Isabely Cantarero.

Když jí bylo pět let, byl její otec jmenován farmaceutickým zásobovatelem královské rodiny a celá rodina se proto přestěhovala do Madridu. I Elvíra se chtěla stát farmaceutkou jako její otec. V tehdejší době bylo ve Španělsku jen málo žen, které se dokázaly uplatnit v nějaké profesi, ale Elvíra byla houževnatá. Ve studiu vynikala nad ostatní studenty a stala se první ženou ve Španělsku, která se kvalifikovala ve farmacii a dosáhla titulu. Studia ukončila s vyznamenáním a začala pracoval se svým otcem. Po jeho smrti pokračovala v jeho práci a pro svou odbornost byla velmi uznávána.

(člen škapulířového bratrstva • blahoslavený • nezávazná památka 12. srpna)

Blahoslavený Izidor Bakanja se narodil v Bokendela v Kongu kolem roku 1887. Izidor, člen domorodého kmene Boangi, se od chlapeckých let živil jako námezdní dělník prací pro belgické kolonialisty (1). Ke křesťanství se obrátil díky trapistickým misionářům; pokřtěn byl ve svých osmnácti letech 6. května roku 1906. Ve své rodné vesnici však byl jediným křesťanem, proto ji opustil a uchytil se jako posluhovač na belgické kaučukové plantáži. Mezi svými druhy v práci se snažil šířit křesťanství; ačkoliv neměl žádné vzdělání, považovali jej za katechistu (2).

Terezie Benedikta od Kříže (Edith Stein)

Copak si člověk ráno opravdu nemůže vyšetřit aspoň hodinu, kdy se nerozptyluje, ale naopak usebere, kdy se neopotřebovává, ale získává sílu, aby s ní mohl vystačit na celý den?

(karmelitán • svatý • svátek 7. srpna)

Albert se narodil někdy kolem poloviny 13. století v Trapani na Sicílii. Jeho životopis, sepsaný v druhé polovině 14. století, se k nám dostal v mnoha opisech či revidovaných textech z 15. století.

(O.Carm. • blahoslavený • nezávazná památka 28. července)

Titus, křestním jménem Anno, se narodil roku 1881 v Oegeskloosteru u Bolswardu v západním Frísku v Nizozemí. Rodině patří veliký statek s rozsáhlými polnostmi a chovem dobytka, přesto rodiče své děti netlačí k převzetí hospodářství. Anno bude celý život vděčně vzpomínat na šťastné dětství prožité v hluboce lidském a zbožném prostředí venkovské usedlosti (1). Rodiče zohlední jeho intelektuální nadání, rodící se touhu po kněžství (a také pro těžký život v hospodářství ne dost pevné zdraví) a umožní mu odejít do vzdáleného Megen. Zde, ve františkánské koleji (2), prožije Anno léta svého dospívání (1892-1898). V sedmnácti letech vstupuje na Karmel v Boxmeeru (3) a přijímá jméno Titus (4). V letech 1900 - 1905 studuje filozofii a teologii (5). Po kněžském svěcení (1905) pak pokračuje ve studiích na papežské Gregoriánské univerzitě v Římě. Zde získává roku 1909 doktorát z filozofie (6) a vrací se zpět do Holandska.

Titus Brandsma (1881-1942)

Žijeme ve světě, v němž se nelze vyhnout utrpení... Kdybychom se nechtěli postavit tomu, čemu se nemůžeme vyhnout, svědčilo by to o nerespektování skutečného stavu věcí. Když nechceme snášet utrpení a bráníme se mu, může to na okamžik vzbudit dojem síly, ale úctu zpravidla pociťujeme jen před tím, kdo nese utrpení opravdu hrdinsky, s obětavostí a láskou.

(rodiče Panny Marie a ochránci karmelitánského řádu • svatí • památka 26. července)

Jména rodičů Panny Marie, Jáchyma a Anny, jsou známa z apokryfního spisu z 2. století, tzv. »protoevangelia podle Jakuba« (1). Na východě je kult sv. Anny doložen již v 6. století, na západě v 10. století; kult sv. Jáchyma teprve ve 14. století. Roku 1481 přijal papež Sixtus IV. Annu do římského kalendáře. V byzantském ritu nám datum 25. července připomíná zasvěcení basiliky sv. Anny v Konstantinopoli. Původně se oba svátky slavily odděleně, společnou liturgickou památku stanovil až druhý vatikánský koncil.

(karmelitán • blahoslavený • památka 24. července)

Jan Soreth se narodil pravděpodobně v roce 1394 v Normandii (severozápadní Francie) blízko města Caen (1). V tomto městě rovněž přijal karmelitánský hábit. Kolem roku 1417 byl vysvěcen na kněze. V roce 1437 získal v Paříži licenciát z teologie a 26. května 1438 titul magistra. Poté byl regentem studentů v pařížském konventu. V roce 1440 byl zvolen provinciálem francouzské karmelitánské provincie a od roku 1451 až do své smrti (1471) generálním představeným celého Řádu. V roce 1452 mu byl udělen čestný titul magistra teologie v Padově.