Milá karmelská rodino a přátelé Karmelu, prosíme odpusťte nám váznoucí zpravodajství ze Sassone. Narazily jsme na své limity – kromě přednášek, společné práce ve skupinkách a spolubytí s Živoucím jsme totiž téměř veškerý zbylý denní čas (a též nemalou část nočního) věnovaly intenzivnímu družení se s přítomnými bratry a sestrami, a zpravodajství jsme proto vědomě odložily stranou.
Každé kongresové ráno jsme začínali program mší s ranními chválami, v rozmanitých jazycích a za doprovodu muzikantů z různých koutů světa. Na úterý připadl svátek sv. Alberta z Jeruzaléma, který dal prvnímu karmelskému společenství životní rámec – řeholi, z níž všechny další řádové vycházejí. Bylo pro nás vzácným darem moci tento den oslavit bohoslužbou v pospolitosti nás, karmelského laictva, s otcem Míceálem a bratry z prvního řádu, klauzurovanýmu sestrami, které nás přijely navštívit, a jednou kongregační sestrou, která s námi zůstávala po celou dobu.
Po osušení slz dojetí a silné kávě jsme se ponořili do tématu SLUŽBA, do nějž nás vlastním příběhem žáka karmelitánské školy, kde přijal za své karmelské hodnoty, uvedl José Luis Gutierréz. Působí v Mezinárodní komisi pro spravedlnost a mír https://jpicroma.org/ a spoluzakládat neziskovou organizaci Karit https://karitsolidarios.org v níž se věnuje rodina Karmelu sociální a edukační práci napříč světem.
José Luis nám připomněl, že cílem Karmelu je mj. polidšťovat církev a že již od pionýrských dob je naším pokladem a poznávacím znamením aktuálně (znovu)objevovaná synodalita. Poutavě a interaktivně (za pomoci online dotazníku dostupného přes QR kód, jehož výsledky se průběžně zobrazovaly na plátně) jsme hloubali nad tím, z čeho karmelská služba vychází, jaká jsou její specifika a že potřebujeme neustále reflektovat, zda je v našich společenstvích rovnováha mezi ní a modlitbou. José Luis nám kladl na srdce, abychom jako rodina sloužili „globálně“ – na místech, kde žijeme, i v celosvětovém propojení.
Na závěr prezentace nám představil karmelské sociální služby: výše zmíněný Karit, italskou Caritas carmelitana italiana a indonéskou Perkumpulan Darma Laksana.
Jako českomoravský Karmel zatím nemáme žádnou společnou službu sociální, ani jakoukoli jinou zaštítěnou řádem (dejte mi prosím vědět, pokud jsem v tomto na omylu), při níž bychom vycházeli k lidem mimo řád anebo mimo církevní okruhy. Představa globální služby mi proto zprvu připadla daleko za horizontem naší české reality. Ovšem jen do té doby, než právě José Luis nabídl dobrovolnickou zkušenost v Karitu našim mladým (2 týdny přípravy ve Španělsku a týdenní misijní výjezd do jedné z „kariťáckých“ rozvojových zemí). Posléze k nám doputovaly i jiné výzvy ke globálnímu propojení, což nás velmi potěšilo; je teď na nás v Česku, jak s nimi naložíme.
Během úterního odpoledne jsme ve skupinkách sdíleli zkušenosti se službou a bratrstvím/sourozenectvím a vyslechli si svědectví Afričanů a Jihoameričanů o tom, jak služba Karmelu proměnila jejich životy a jakým náročným výzvám čelí jejich země (ohrožení mafií a moderním otroctvím, hlad, odkládání dětí na ulici, prostituce, závislosti, ekologické problémy).
Večer jsme se společně modlili „růženec národů“, při něm každý desátek vedla ve své mateřštině skupinka z jiného světadílu. Na závěr modlitby se před oltářem u ikony Naší Paní sešli zástupci všech větví řádu (klauzurované sestry se připojily na dálku) a prosili jsme o požehnání pro celou rodinu Karmelu a naši službu lidem.
Jana Marková