KARMEL

Živé Boží slovo: Zjevení Janovo 1,18c (Český liturgický překlad)

„... a mám klíče od smrti a podsvětí.“

Klíče od smrti si Ježíš přisvojil tím, že zemřel. Zatímco své božství zcela svěřil Otci, bylo mu umožněno, aby ve svém lidství plně vytrpěl smrt, tak dokonale, že od nynějška už neexistuje žádná lidská smrt, která by v Ježíšově smrti na kříži nebyla nějakým způsobem předznamenána. Na smrt jednotlivého člověka už nelze hledět, aniž bychom za ní viděli smrt Pána.

Na kříži zemřel za všechny a ve všech, a tím má předem účast ve smrti každého člověka. Ježíš vlastní klíče k tajemství smrti ve vztahu k lidem i k Otci. A díky tomuto vlastnění se stává sám klíčem, tím, kdo hříšníka otevírá pro Boha a hříšníkovi Boha přináší, neboť dal smrti nový význam a smysl.

Před jeho smrtí stály smrt a Boží spravedlnost proti sobě, naprosto nepřátelsky a beznadějně. Nyní však, neboť on nejen zemřel, ale také sestoupil do podsvětí a má klíče i od něho, ztratila smrt svou beznadějnost, která jí patřila, protože podsvětí bylo uzavřeno. Pán se stal klíčem nejen pro umírající, ale také pro ty, kdo se nacházejí v podsvětí: své milosrdenství přinesl také do tohoto žaláře Otcovy spravedlnosti.

Připojil se i k mrtvým v podsvětí a chvíli se zde s nimi zdržel, avšak vyzbrojený klíčem, který otevírá přístup k člověku i k Bohu. Od té doby, kdy byl Syn v podsvětí a vstoupil do společenství s těmi, kdo zde přebývají, Otec, kdyby chtěl dát průchod své spravedlnosti, nemůže zasáhnout jen samotné hříšníky, ale jeho spravedlnost zároveň dopadne i na jeho poslušného Syna. Tato poslušnost z lásky je však sama o sobě nemyslitelná bez lásky Otce. Nyní tedy stojí proti sobě nebe a podsvětí takto: v nebi je spravedlnost a láska Otce, v podsvětí hřích hříšníků a láska Syna. To dává Synovi do rukou klíč, který získává od Otce a zároveň svým vlastním utrpením. Svým utrpením k sobě láskou připoutal lidi, stejnou láskou však k sobě připoutal i svého Otce, který mu umožnil trpět. Láska ovšem nemůže být rozdělená, takže Syn nyní připoutal k Otci i hříšníky.

Proto se teď Syn bude spolupodílet na podobě očistce, který se od této chvíle, i v případě, kdy bude přísný, stává záležitostí lásky: místem, kde hříšník, který teď vidí své odvrácení od Boha, je tváří v tvář Pánově lásce na kříži přiveden k ochotě zaplatit jakoukoli cenu, aby této lásky dosáhl. Tak si Pán poslouží klíčem, který vlastní, aby otevřel podsvětí pro nebe. A přitom jako klíče používá sama sebe.

Převzato z knihy: Apokalypse
Autor: Adrienne von Speyr
Vydal: Johannes Verlag, Einsiedeln 1950
Přeložil: Norbert Žuška, O.Carm.

Dále doporučujeme

Otče, odpusť, neboť nevědí, co činí
Ve všem jsme milovali sebe
Eliášova oběť na hoře Karmel