Doporučujeme
Předkládáme zde jeden z nejpůsobivějších textů ze spisku „Výroky o světle a lásce“ od sv. Jana od Kříže. Nabízí vhled do autorovy osobní spirituality charakterizované odvážnou intimitou vztahu k Bohu, autentickou pokorou, vědomím Božího obdarování, ale i lidské velikosti a důstojnosti.
Alžběta od Trojice (1880–1906)
Když máš zármutek, řekni to Jemu, Tomu, který ví všechno, který všechno chápe, který je Hostem tvojí duše, mysli na to, že On je v tobě přítomný jako v hostii... A rozjímání? Radím ti zjednodušit všechno tvoje čtení, nepřesycovat se tolik, uvidíš, že je to mnohem lepší. Vezmi si Kříž, dívej se, naslouchej...
Od 10. do 28. září probíhá v Sassone (Řím) generální kapitula Řádu karmelitánů. Její průběh můžete sledovat ZDE.
Modlitba za generální kapitulu
Terezie Benedikta od Kříže (Edith Stein)
Jedna cesta se otevírá vždy a před každým věrným – cesta modlitby. Každý, kdo upřímně věří slovům „Proste a bude vám dáno“, dostává útěchu a odvahu vytrvat v každé nouzi. Pomoc vždy přijde, i když se to nemusí stát tak rychle, jak bychom si přáli a doufali.
Jan od Kříže (1542–1591)
Jako milující matka své křehké dítě krmí lahodným mlékem
a pokrmem lehkým a sladkým
a ve svém náručí je chová a hýčká...
Alžběta od Nejsvětější Trojice (1880–1906)
Ó můj Bože, Trojice, které se klaním, pomoz mi zcela zapomínat na sebe, abych spočinula v tobě, bez hnutí a klidně, jako by má duše byla už na věčnosti; ať už nic nedokáže narušovat můj klid ani mě vylákat z tebe, ó můj Neměnný, ale ať mě každá minuta noří víc do hlubin tvého tajemství! Utiš mou duši; vytvoř z ní své nebe, svůj oblíbený příbytek, místo svého odpočinku. Ať tě nikdy neponechám samotného, ale ať jsem tam vždy úplně se vším, co jsem, svrchovaně bdělá ve své víře, adorující a zcela se nabízející tvému tvůrčímu působení.
Z buly Misericordiae Vultus, kterou papež František vyhlásil 11. dubna 2015 mimořádný Svatý rok milosrdenství (odstavce 6, 7, 8, 15, 23 a 2).
Připravujte se spolu s námi, rodinou Karmelu, na slavnost Vzkříšení!
I tento rok připravili francouzští karmelitáni exercicie pro všední den, tentokrát s bratrem Vavřincem od Vzkříšení. Tento rok se k nim připojilo i několik dalších zemí – včetně České republiky – péčí Blanky Cvrkové, dříve s. Zdislavy, OCD. A tak už dneska máme vlastní stránku, kde je možno se přihlásit a pak dostávat na emailovou adresu všechny týdenní impulsy, úvod na popeleční středu a pak vždy v pátek.
Přihlásit je možné bezplatně na: www.exercicie-online.karmel.at
Tentokrát nás bude provázet bratr Vavřinec od Vzkříšení (1614–1691, „Brother Lawrence“ – zvláštní, že v anglicky mluvícím světě je mnohem známější než ve své vlasti, ve Francii. A přece prožil bratr Vavřinec od Vzkříšení nejdůležitější část svého života v klášteře bosých karmelitánů v Paříži. Tam objevil a později také učil to, co on sám nazývá „praxe Boží přítomnosti“.
Péče o správné klima na cestě
Otče Jene, požádal jsem Vás, aby se náš rozhovor uskutečnil v Duruelo, kde byla zahájena reforma mužské větve Karmelu. Spolu se dvěma dalšími bratry jste tu vedli intenzivní život v modlitbě a umrtvování. Ve vašem okolí jste konali i apoštolskou práci. Tak nějak se utvářelo duchovni klima reformy. A proto právě na tomto místě bych si chtěl s Vámi povídat o klimatu ducha, které musí člověka obklopovat na jeho cestě k Bohu. A začnu otázkou: Co je to vůbec duchovní klima? (1)
Jan od Kříže (1542–1591)
...neboť i bez světla dá mi
žíti nebes vidinami...