KARMEL

Alžběta od Trojice (1880–1906)

Když máš zármutek, řekni to Jemu, Tomu, který ví všechno, který všechno chápe, který je Hostem tvojí duše, mysli na to, že On je v tobě přítomný jako v hostii... A rozjímání? Radím ti zjednodušit všechno tvoje čtení, nepřesycovat se tolik, uvidíš, že je to mnohem lepší. Vezmi si Kříž, dívej se, naslouchej...

[12. září 1901]

J. M. + J. T. (1)

Amo Christum. (2)

Moje hodná Markétko (3),

ty jsi tak hodná sestřička a já vím, že tě moje lístky tak potěší, že jeden takový vsunu do dopisu mamince a budu doufat, že ti udělá radost. Ani ti nemůžu říct, jak moc se za svou maličkou modlím, protože myslím, že teď má dost smutné okamžiky, když vidí maminku tak unavenou a když už ani nemá Bětku (4), která by ulehčila jejímu ubohému srdci. Ach, má drahá, když máš zármutek, řekni to Jemu, Tomu, který ví všechno, který všechno chápe, který je Hostem tvojí duše, mysli na to, že On je v tobě přítomný jako v hostii (5). Tolik miluje svoji Markétku, vzkazuju ti to od Něho... Přes den někdy pomysli na Toho, který v tobě žije a který má takovou žízeň po lásce. U Něho mě vždycky najdeš!

Můj Anděl (6) má duchovní obnovu. Nemluvím s ní, ani ji už nevidím, protože má přes obličej závoj. To mě tak láká! Ale slíbila mi, že mě vezme s sebou a opravdu to cítím! Vidíš, sjednocení duší je tak dobré. Je potřeba mít se rádi nade všechno pomíjivé, potom už nic nemůže způsobovat rozdělení. Mějme se takto rády, Markétko moje, a hlavně milujme Jeho! A rozjímání? Radím ti zjednodušit všechno tvoje čtení, nepřesycovat se tolik, uvidíš, že je to mnohem lepší. Vezmi si Kříž, dívej se, naslouchej. Víš, že to je místo našeho setkání, a pak, vůbec se neznepokojuj, když máš tolik práce jako teď a nemůžeš dělat všechna zbožná cvičení jako obvykle: je možné se modlit k Pánu Bohu, i když jednáme, stačí na Něj myslet. Tehdy se všechno stane příjemným a snadným, protože člověk není sám, ale jedná v něm Ježíš. Uklidni maminku. Několik karmelů se stěhuje, ale my zůstáváme (7). Naše ctihodná Matka žádala o schválení, tak buďte naprosto klidné. S Bohem, moje milá. Jdu na matutinum a beru tě s sebou ve své duši před Pána Boha. Ach! Je tak dobré milovat Ho, na karmelu je to naše zaměstnání, vidíš, jak je to milé! Každý den Mu děkuj za svou starší sestru.

Alžběta od Trojice

Pozdravuj Gabrielu. Kdyby věděla, že můj úděl je opravdu nejlepší! (8)...

[Z francouzského originálu přeložila Alžběta Dřímalová.]

(1) Jde o anagram jmen Ježíš, Marie, Josef a Terezie, který se užívá v záhlaví dopisů na Karmelu.
(2) Lat. Miluji Krista.
(3) Markéta je o tři roky mladší rodnou sestrou Alžběty.
(4) Alžběta teprve před několika týdny vstoupila do kláštera (2. srpna), ovdovělá maminka i sestra ji bolestně postrádají.
(5) Myšlenka Terezie z Lisieux, jejíž Obětování se milosrdné Lásce si Alžběta čtyřikrát opsala.
(6) Anděl byla funkce starší novicky, příp. zkušenější řeholnice, která dbala o novou uchazečku o řeholní život a ukazovala jí, co a jak se dělá v praktickém životě komunity.
(7) S nástupem třetí republiky (1870–1940) se ve Francii znovu rozhořel boj proti církvi, který směřoval k naprosté sekularizaci výchovy, vzdělávání a veřejného života vůbec. Měsíc před Alžbětiným vstupem na Karmel byl přijat Spolčovací zákon (1. 7. 1901), který tvrdě dopadl na všechny řeholní komunity, většinu z nich vypudil ze země. Krátce po nástupu Pia X. (1903) došlo k přerušení diplomatických styků s Vatikánem, církevní majetek přešel pod státní správu, zákon o úplné odluce církve od státu vstoupil v platnost k 1. lednu 1906. Církev byla násilím vytlačena z veřejného života.
(8) Narážka na Lk 10,42.

Převzato z: theofil.cz
(redakčně upraveno)