Jsi zkrátka naše Matka!
S tajemstvím vtěleného Slova a církve je úzce spjata Maria, „ona brána, skrze niž Bůh sestoupil na zemi a skrze niž my jsme uvedeni do nebeské vlasti“. Ona je nejkrásnější ze všech tvorů, které vyšly z ruky Boží, a nejdůstojnější pro jedinečný vztah ke vtělení věčného Slova, je nejpřednějším členem církve.
Magdaléna vidí v extázi, jak Maria má na prsou čtyři zlaté tabulky, na nichž je napsáno: „Amen, aleluja“ (srov. Zj 19,4). Poznává její vztah k božským Osobám Nejsvětější Trojice a jaké místo Maria zaujímá v božských tajemstvích. Mariinu velikost vidí z trojího hlediska:
a) Její osobní svatost. „Pán mi dal tak veliké poznání vznešenosti, důstojnosti a velikosti Panny Marie! Zdálo se mi, že není nic v nebi ani na zemi, ať měsíc, hvězdy, slunce nebo andělé, co by se mohlo přirovnat k její velikosti a důstojnosti, leda sám Bůh, jemuž se mi zdála tato Panna ve všem podobná, až na to, že ona je tvor a on Tvůrce.“
Svou pokorou a čistotou způsobila, že „se sklonil trůn Nejsvětější Trojice“ a věčná Moudrost z ní přijala tělo. V soužití s Ježíšem zrála ve ctnosti. Vše konala vedena Duchem svatým, „který do ní v každém okamžiku vléval nové dary a milosti“.
b) Matka Boží a Spoluvykupitelka. Ve své neporušenosti „Maria milostí zrodila toho, kterého Otec od věčnosti zplodil a plodí přirozeností“. Byla spojena se svým Synem v celém díle spásy, zvláště tím, že ho provázela v jeho utrpení až ke smrti. Maria, mající lásku, která se dá měřit jen „mírou lásky Slova“, v nitru spoluprožívala každý okamžik jeho umučení. Trpěla dvojím způsobem: jednak tím, že jako matka viděla trpět a umírat svého Syna, ale měla také účast na jeho utrpení z lásky k lidstvu. Maria byla se Synem spojena nejen v jeho utrpení, ale i v jeho oslavě. I ona byla vzkříšena a vzata do nebe a stanula po jeho pravici. Tam se za nás přimlouvá. V extázi ji Magdaléna vidí a říká:
„Jak jsi čistá a krásná, Maria! Svým pohledem podněcuješ Slovo, oblažuješ anděly, nabádáš hříšníky, povzbuzuješ poutníky. Svým pohledem působíš, že Syn Nejvyššího se stává nejnižším a nejpohrdanějším ze všech tvorů... V kráse tvých očí se zalíbilo celému nebi, k tobě se sklonil trůn Nejsvětější Trojice.“
c) Matka milosti a Matka církve. „Vidíte, co jí řekl anděl? Co to znamená, že se stala Matkou Boží? To neznamená nic jiného, než že má účast na Bohu a sdílí se s ním, že spolupůsobí s Bohem, když nám uděluje milosti. Ty, potěšení nebe, naše záštito, posilo slabých! Jsi zkrátka naše Matka.“
Magdaléna Marii nazývá: „Matka“, „Královna lásky“, „naše Matka“, „Matka plná milosti a Matka hříšníků“, „Prostřednice onoho znovustvoření, které vykonalo Slovo“...
(Podle strojopisu P. Metoděje Minaříka, OCarm.: Svatí Karmelu; redakčně upraveno)
Související články
Život sv. Marie Magdalény de’ Pazzi
Volej na mne tak hlasitě, abych slyšela tvůj hlas
Lásko, směješ se, pláčeš, křičíš, mlčíš
„Nauka“ sv. Marie Magdaleny de’ Pazzi (1)