Maria, zastíněná Duchem Božím (1), je pannou nového srdce (2), která dává lidskou tvář Slovu, jež se stává tělem (3). Je pannou moudrého a kontemplativního naslouchání, která uchovává ve svém srdci události a Pánova slova a rozvažuje o nich (4).
Je věrnou učednicí moudrosti; učednicí, která hledá Ježíše – Moudrost Boží – a jeho Duchem se nechává vychovávat a utvářet, aby si tak ve víře osvojila jeho způsob jednání a volby. Takto vychována je pak Maria schopna rozpoznat »veliké věci«, které v ní Bůh naplnil pro spásu pokorných a chudých (5).
Maria, přestože je Matkou Pána, se stává dokonalou učednicí, ženou víry. Následuje Ježíše, putuje spolu s apoštoly a sdílí s nimi namáhavou a náročnou cestu, která vyžaduje především bratrskou lásku a vzájemnou službu. Na svatbě v Káni nás učí věřit jejímu Synu (6); u paty kříže se stává matkou všech věřících (7) a prožívá s nimi radosti ze vzkříšení. Sjednocuje se s ostatními učedníky »v neustálé modlitbě« (8) a přijímá prvotiny Ducha, který naplňuje první křesťanskou komunitu apoštolskou horlivostí.
Maria přináší radostnou zvěst spásy všem lidem. Je ženou, která navazuje vztahy nejen s úzkým okruhem Ježíšových učedníků, ale i s lidem: s Alžbětou, s novomanželi v Káně, s dalšími ženami a s Ježíšovými »bratry«.
V Panně Marii, Matce Boží a vzoru církve, nacházejí karmelitáni dokonalý obraz všeho toho, čím sami touží a doufají být. Proto byla Maria vždy považována za Patronku řádu, byla řádem nazývána také Matkou a Ozdobou, a karmelitáni ji měli stále před očima a v srdci jako »Pannu nejčistší«. Když se na ni díváme a žijeme duchovní život v důvěrném spojení s ní, učíme se stát před Bohem a spolu jako bratři Páně. Maria skutečně žije uprostřed nás jako Matka a jako sestra, pozorná k našim potřebám, a společně s námi očekává a doufá, trpí i raduje se.
Podle své tradice, především od XVI. století, vyjadřuje Karmel láskyplnou Mariinu blízkost Božímu lidu prostřednictvím škapulíře. Škapulíř je znamením zasvěcení se Marii, prostředkem přidružení věřících k řádu a přístupným a účinným nástrojem evangelizace.
(1) srv. Lk 1,35; (2) srv. Ez 36,26; (3) srv. Jan 1,14; (4) srv. Lk 1,19.51; (5) srv. Lk 1,46nn; (6) srv. Jan 2,5; (7) srv. Jan 19,26; (8) Sk 1,14;
(Stanovy Řádu bratří blahoslavené Panny Marie Karmelské, 1995, čl. 27)
Související články
Na cestě pod Mariiným vedením
Novéna k Panně Marii Karmelské
Od Eliáše se karmelitán učí být mužem pouště