Doporučujeme
Nabízíme pracovní překlad třetí meditace P. Radcliffa, tentokrát o nezbytnosti přátelství. Poznámky pod čarou se vztahují k výchozímu anglickému textu.
Večer před svým utrpením prosil Ježíš svého Otce za své učedníky, „aby byli jedno jako my.“ (Jan 17,11). A přesto téměř ve všech spisech Nového zákona už od začátku vidíme, jak jsou učedníci rozdělení, rozhádaní a nejraději by se navzájem vyobcovali. Sešli jsme se na této synodě proto, že i my jsme rozdělení a doufáme a prosíme o jednotu srdcí a myslí. To by mělo být naším cenným svědectvím ve světě rozervaném konflikty a nerovnostmi. Kristovo Tělo by mělo ztělesňovat pokoj, který Ježíš přislíbil a po němž svět tolik touží.
Dnes přinášíme pracovní překlad další z meditací P. Radcliffa OP, která zazněla na počátku synody o synodalitě. Meditace o domově, který je nejen …, ale i …
Přicházíme na synodu s nadějemi, které si navzájem protiřečí. To ale nemusí být nepřekonatelná překážka. To, co nás spojuje, je eucharistická naděje, naděje, která ve svém náručí objímá – a zároveň přesahuje – vše, po čem toužíme.
V těchto dnech probíhá v Římě generální shromáždění synody o synodalitě. Vedením třídenní rekolekce, která předcházela samotným jednáním, byl pověřen anglický dominikán P. Timothy Radcliffe. Nabízíme vám pracovní překlad jeho úvodní meditace – jako povzbuzení se o synodu více zajímat a za ni se modlit.
Když mě Svatý otec požádal, abych dával tyto rekolekce, cítil jsem se nesmírně poctěný, ale nervózní. Vždyť dobře znám svá osobní omezení. Jsem starý, bílý obyvatel Západu, a navíc muž. Těžko říci, co je horší. Každá tato součást mé identity nějak limituje mé chápání. Omlouvám se, když se nebudu schopen pořádně vyjádřit.
My všichni jsme radikálně neúplní a potřebujeme se navzájem. Význačný protestantský teolog Karl Barth /1886–1968/ psal o katolickém „nejen, ale i“. Například Písmo a tradice, nebo víra a skutky. Říká se, že to nazýval „zpropadené katolické a“, „das verdammte katholische und“. Až si tedy budeme v nadcházejících týdnech naslouchat a neshodneme se, přimlouvám se za to, abychom spíše než „ne“ říkali „ano a“. To je synodální cesta! Byť i to „ne“ je někdy také nutné.
Na závěr generální audience na Svatopetrském náměstí František požádal věřící různých vyznání a náboženství, aby se připojili k iniciativě „Minuta za mír“ Mezinárodní katolické akce (Azione Cattolica Internazionale), která ve čtvrtek 8. června ve 13 hodin navrhuje zastavit se a prosit o mír na pěti kontinentech a zejména na Ukrajině.
Tobě zasvěcujeme budoucnost celé lidské rodiny, potřeby a očekávání národů, úzkosti a naděje světa...
V předvečer 1. výročí ruské agrese na Ukrajině nabízíme dvojí setkání s hlavou řeckokatolické církve na Ukrajině, kyjevsko-haličským arcibiskupem Svjatoslavem Ševčukem. V prvním textu shrnují novináři nedávné Ševčukovo vystoupení pro média.
Druhý text je bolestným dopisem, který pan arcibiskup adresoval již v srpnu 2014 (krátce po anexi Krymu) biskupským konferencím a všem lidem dobré vůle.
Bratři a sestry, na Ukrajině je tolik utrpení, tolik! A rád bych vás trochu upozornil na blížící se Vánoce a jejich oslavy. Je dobré slavit Vánoce, pořádat večírky... ale snižme trochu úroveň vánočních výdajů. Udělejme si prostší Vánoce se skromnějšími dárky a pošleme to, co ušetříme, ukrajinskému národu, který je v nouzi, který tolik trpí. Tamní lidé hladoví, cítí zimu a mnoho jich umírá, protože nemají nablízku lékaře ani zdravotní sestry. Nezapomeňme na pokojné prožití Vánoc s Pánem, ale s Ukrajinci v srdci. A učiňme pro ně toto konkrétní gesto.
(papež František, promluva při generální audienci dne 14. 12. 2022)
Pokud byste chtěli naším prostřednictvím přispět karmelitánským farnostem na Ukrajině, pošlete svůj dar na účet Českomoravské generální delegatury Řádu karmelitánů u České spořitelny číslo: 601 891 339 / 0800 s variabilním symbolem 380. Ve zprávě pro příjemce uveďte UKRAJINA.
V reakci na polemiky, které se v posledních dnech objevily v souvislosti se slovy papeže Františka, cituje komuniké Svatého stolce papežovy „četné“ intervence týkající se války a připomíná, že vždy odsuzoval ruskou agresi jako „morálně nespravedlivou, nepřijatelnou, barbarskou, nesmyslnou, odpornou a svatokrádežnou“.