Bože, tys daroval svatému Titovi radostné srdce, které nezahořklo ani uprostřed velkého zla; na jeho přímluvu nás chraň před každou nespokojeností, ať tě dnes vděčně chválíme a všechny hříchy a trápení své i našich bližních s důvěrou svěřujeme tvému milosrdenství. Prosíme o to skrze tvého Syna…
Bože, tys dopřál svatému Titovi, že si přisvojil modlitbu Tomáše Akvinského a v těžkých podmínkách internace z ní dokázal čerpat sílu a naději; na jeho přímluvu dnes uč i nás, abychom svoji modlitbu stále zjednodušovali a prohlubovali, aby nás nesla i v bolestných obdobích našeho života. Prosíme o to skrze tvého Syna…
Bože, tys dal svatému Titovi klidnou výmluvnost, s níž odporoval nespravedlivým nařízením okupační správy, a zároveň ho chránil před každou nenávistí; na jeho přímluvu dnes pomáhej všem, v nichž nespravedlivé utrpení vzbuzuje touhu po pomstě, aby chtěli odpustit. Prosíme o to skrze tvého Syna…
Bože, tys dal svatému Titovi účast na Kříži svého Syna, na jeho přímluvu přitiskni k sobě dnes všechny, kterým válka zničila životy, rodiny i domovy a posiluj v nich naději ve vzkříšení. Prosíme o to skrze tvého Syna…
Bože, tys posiloval svatého Tita eucharistickým chlebem; na jeho přímluvu dopřej i nám, abychom dnes Tělo a Krev tvého Syna přijali s vděčností a v modlitbě pamatovali na všechny, kteří ohroženi válkou dnes přijímat nemohou nebo nechtějí. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého…
Bože, tys dopřál svatému Titovi dobré vzdělání a dal mu moudrost a statečnost, s níž usiloval o udržení kvalitního školství i v době okupace. Na jeho přímluvu dej dnes rozvahu a statečnost všem učitelům a vychovatelům na okupovaných územích a ujmi se všech dětí, které se kvůli válce vzdělávat nemohou. Prosíme o to skrze tvého Syna …
V neděli 15. května letošního roku byl v Římě papežem Františkem svatořečen holandský karmelitán P. Titus Brandsma, umučený za druhé světové války v koncentračním táboře v Dachau. V úterý 26. července uplyne 80 let od jeho smrti, liturgickou památku slavíme 28. července. Od zítřka se můžeme – každý podle svých možností – připojit k novéně k tomuto novému světci našeho Řádu. Prvních pět dní se budou na našem webu objevovat texty, které připravili naši zahraniční spolubratři jako letáčky ke květnové kanonizaci, závěrečné čtyři dny nás budou provázet úryvky z přednášky P. Norberta Žušky, O.Carm. „Titus Brandsma – světec pro naši dobu“, která zazněla na letošním celostátním setkání terciářů v Kostelním Vydří. Dnes uveřejňujeme Titovy životopisné údaje.
Žádný člověk nikdy nespatřil, co Bůh koná v duši během hodin tiché modlitby. Přichází jedna milost za druhou. A všechny ostatní hodiny našeho života jsou jen poděkováním za tyto milosti.
(Terezie Benedikta od Kříže /1891–1942/, Skrytý život)
Co se týče Tebe osobně, vyslechni ještě jednou to, co Ti opakuji ze svého nejhlubšího přesvědčení bratrance a kněze: Neznepokojuj se nad hodnotou svého života, nad jeho anomáliemi, nad jeho zklamáními, nad jeho více méně nejasnou a tmavou budoucností. Dělej to, co chce Bůh. Přinášej mu uprostřed svého neklidu a neuspokojení oběť pokorné duše…
Proč nepoznávají všichni moji bližní, že bez Marie bych už byl ztracen? Tisíckrát jsem ji přijal se svatým Janem za veškeré své bohatství a stejně často jsem jí dal sebe, ale pokud jsem to ještě neučinil tak dobře, jak si přeješ Ty, drahý Ježíši, činím to nyní, jak si Ty žádáš, abych to udělal. Vidíš-li v mé duši nebo na mém těle něco, co nepatří této velebné Kněžně, prosím, vytrhni to ze mne a odhoď to daleko ode mne, protože není-li to Mariino, není to hodno Tebe, Ježíši.
(Ludvík Maria Grignion z Montfortu /1673–1716/, modlitba k Pánu Ježíši)
Blažená Matko!
Tolik jsme vzhlíželi k tobě,
která jsi založila náš Řád,
uspořádala jsi ho a dokonale řídila.
Klečíme před tebou,
celá svatá, první Matko karmelitánské rodiny!
My všichni, kdo bydlíme na této hoře,
napájíme svá srdce u tvých pramenů.
Upřímně vyznáváme,
že nás vede tvá ruka,
žes naší oporou a že nám pomáháš,
že nám svítí tvé světlo.
Proměň nás v sebe a náš život proměň ve svůj.
Proto zůstaň s námi, naše Paní.
Maria!
Hledáme útočiště ve tvém klíně,
matka musí zůstávat u svých dětí,
učitelka u svých žáků,
abatyše u svých mnichů,
paní u svých sluhů.
(Arnold Bostius /1445–1499/, De patronatu et patrocinio Virginis Mariae, č. 1531)