KARMEL

V okamžiku sovětské invaze 17. září 1939 tvořily ukrajinskou řeckokatolickou církev lvovská arcieparchie a pomocné eparchie Stanyslaviv (dnešní Ivano-Frankivsk) a Přemyšl. Velmi živá církev čítala zhruba 2100 farností, přes 2000 kněží, tři semináře, teologickou akademii a na 150 klášterů s více než 1100 řeholníky. Postoj sovětského režimu vůči řeckokatolické církvi byl velmi tvrdý. Katolická církev se zkrátka nehodila do všeruské národní vize – tvořily ji totiž národnostní menšiny a byla spojena s Římem.

Důvodem, Pane, proč tě miluji,
není tvé nebe, jež mi slibuješ,
ani strach z pekla, plodí vzdor a lež,
ty od tebe mne spíše vzdalují.

Když jsem vyšla na zahradu, vidím, jak všechno dýchá radostí jara. Stromy oblečené do květů vydávají opojnou vůni; všechno se chvěje radostí a rozezpívaní a švitořící ptáčci velebí Boha a říkají mi: Těš se a raduj, sestro Faustyno, ale v duši mám temnotu a utrpení. Má duše je tak velmi citlivá na šelest milosti, umí rozmlouvat se vším, co je stvořeno a co mě obklopuje, a vím, proč Bůh tak zkrášlil zemi… Ale mé srdce se nemůže rozveselit, neboť Milovaný se mi ukryl, a neodpočinu si, dokud Tě nenajdu… Neumím žít bez Boha, ale cítím, že také Bůh nemůže doznat štěstí beze mě, ač sám sobě absolutně stačí…

(Faustyna Kowalská /1905–1938/, Deníček, III. sešit, 1120)

Kéž je vám Naše Paní matkou a kéž vám pomáhá stát s velkou láskou pod Křížem. Modlím se, aby vás nikdy nic nenaplnilo bolestí a zármutkem do takové míry, že by vám to dalo zapomenout na radost ze Vzkříšeného Krista.

(Matka Tereza, korespondence, 25. února 1994)

Maria, Matko Boží a Matko naše, v této přetěžké hodině se utíkáme k tobě. Ty jsi Matka, miluješ nás, znáš nás a víš o všem, co nám leží na srdci. Matko milosrdenství, tolikrát jsme zakusili tvou starostlivou péči, tvou přítomnost, přinášející pokoj, protože nás pokaždé přivedeš k Ježíši, knížeti Pokoje.

CELÝ TEXT

Boží úmysly a záměry jsou nevyzpytatelné. Často na lidi, které milujeme, dopadají těžké rány – a přece nejsou Bohu méně milí. On sám ví, proč a kam tyto duše po těch drsných cestách vede. Zná tedy i cíl Vaší cesty, která je také obtížná. A proto zavřete oči, vložte ruku do jeho ruky a jděte za ním. I v bolesti důvěřujte a vytrvale milujte.

(P. Albert Peyriguere /1883–1959/, korespondence, dopis z 4. listopadu 1949)

Blahoslavený Clemens August kardinál von Galen /1878–1946/ patřil k nejvýraznějším odpůrcům Hitlerova režimu. V lednu 1933 byl Adolf Hitler jmenován říšským kancléřem, v říjnu se Clemens stal biskupem v Münsteru a za své heslo si příznačně zvolil slova „Nec laudibus nec timore“ – tedy „ani chválou, ani strachem“ se nenechám zviklat, odloučit od Boha. Roku 2005 jej papež Benedikt XVI. prohlásil za blahoslaveného, jeho památku si připomínáme v den jeho smrti, 22. března.

Ruská vojenská mašinerie je tradičně odkázaná na zásobování po železnici. Jenže v případě současné invaze na Ukrajinu se jí klíčové železniční uzly nedaří ovládnout, což způsobuje okupantům problémy v logistice a brzdí jejich postup do vnitrozemí.
Na projektování jedné z prvních ukrajinských tratí Kursk-Kyjev-Oděsa se podílel Josef Kalinowski, pozdější bosý karmelitán, svatý Rafael od sv. Josefa.

Vyzývám všechna společenství a všechny věřící, aby se ke mně v pátek 25. března, na slavnost Zvěstování Páně, připojili a učinili slavnostní akt zasvěcení lidstva, zejména Ruska a Ukrajiny, Neposkvrněnému srdci Panny Marie, aby ona, Královna míru, vyprosila světu mír.

CELÝ ČLÁNEK

Mým potěšením je, že Bůh je Bohem.
Mým uspokojením je, že Bůh je Bohem.
Mým zalíbením je, že Bůh je Bohem.
Mým plesáním je, že Bůh je Bohem.
Mou láskou je, že Bůh je Bohem.
Mým bohatstvím je, že Bůh je Bohem.
Mým štěstím je, že Bůh je Bohem.
Mým nasycením je, že Bůh je Bohem.
Mou radostí je, že Bůh je Bohem.
Co tedy bude, když je všechno mé…?

(ct. Matka Elekta /1605–1663/, lístek nalezený v její knize)