KARMEL

(Filothea)

Plantáž

Okována němotou
hloubím suchopárem stružky
všesvlažujícímu Slovu

Proudy potu pádí dolů
Chci pít! Křičí žhavá země
Vodu!!! Ozvěna se leká

Rozpraskaný ret se chvěje
po prsti se noha smeká
Každičký pór mysli čeká...
Spusť se, dešti z Nazareta!

Do vod

Potápěč
          zatajený dech
odhaluje
zastřený svět

Vzdávám se
Vlnami vět
nechám se unášet
          k mlčení dna

Očima
          bázní přivřenýma
nahmatávám
lasturu perlorodky

Zlehýnka klepu

Otevře a vydá
Slovo – Syna?

Dýchánek

Tak moc se se mnou radoval
bratr vítr

Na balalajku vlasů
mi drnkal
chválu vanutí

Jemně jak Dech
mě nesl
do lůna utišení tónů
kde se z ničeho
rodí vše

do rozpřažené
Náruče

Sekundant

Když fouká vítr kostelem
do duchen ticha
          natřepaných
snáze se s Bohem poperem
Zmítáni v jeho dlaních

Dále doporučujeme

Zdrávas
Dokořán jsou vrata
Veď si mne
Pověz mi milý učedníku Jene