(Filothea)
Plantáž
Okována němotou
hloubím suchopárem stružky
všesvlažujícímu Slovu
Proudy potu pádí dolů
Chci pít! Křičí žhavá země
Vodu!!! Ozvěna se leká
Rozpraskaný ret se chvěje
po prsti se noha smeká
Každičký pór mysli čeká...
Spusť se, dešti z Nazareta!
Do vod
Potápěč
zatajený dech
odhaluje
zastřený svět
Vzdávám se
Vlnami vět
nechám se unášet
k mlčení dna
Očima
bázní přivřenýma
nahmatávám
lasturu perlorodky
Zlehýnka klepu
Otevře a vydá
Slovo – Syna?
Dýchánek
Tak moc se se mnou radoval
bratr vítr
Na balalajku vlasů
mi drnkal
chválu vanutí
Jemně jak Dech
mě nesl
do lůna utišení tónů
kde se z ničeho
rodí vše
do rozpřažené
Náruče
Sekundant
Když fouká vítr kostelem
do duchen ticha
natřepaných
snáze se s Bohem poperem
Zmítáni v jeho dlaních
Dále doporučujeme
Zdrávas
Dokořán jsou vrata
Veď si mne
Pověz mi milý učedníku Jene