Titus Brandsma (1881–1942)
Když vidím tuto nadějnou perspektivu (1), nemohu pomlčet o tom, že takový obraz Boha vyžaduje aktivování určité schopnosti našeho myšlení... Schopnost abstrakce nám odhaluje krásu a největší potenciál našeho rozumu.
Obnovený rozkvět aristotelské a s ní tomistické filozofie vedl k tomu, že se mohl rozvinout výše načrtnutý obraz Boha. Co je v tomistické nauce o myšlení důležitější, než vysoké cenění si schopnosti lidského rozumu abstrahovat? ...
Schopnost abstrakce musí vést k »visio Dei«, k slastně zakoušenému vidění Boha, které jednou bude součástí našeho věčného štěstí v nebi. Zde na zemi můžeme nicméně obdržet již jakousi »předchuť«, protože naše přirozenost je strukturována harmonicky s tímto duchovním požitkem. K nejvyššímu stupni nazírání mohou dospět jen někteří »vyvolení«, ke stále jasnějšímu vidění Boha musíme kráčet všichni...
Nicméně – navzdory současné tendenci k metafyzice – ne všichni se nechají vést schopností našeho rozumu abstrahovat, a proto k plnému rozvinutí obrazu Boha ve výše nastíněném smyslu nemusí dojít. Avšak možnost rozvinout naše schopnosti tímto směrem, abychom umožnili zřetelněji zazářit tomuto obrazu Boha nejen pro sebe, ale i pro druhé, nás zavazuje k jednání. Duchem doby, který nás jinak strhává k tak mnohému negativnímu, se chceme nechat vést tam, kde nás očividně vede k něčemu dobrému a krásnému.
Katolický filozof a teolog má na této cestě zvlášť důležité poslání... Proud mystické a mystice příbuzné literatury dokazuje, že tento úkol je vnímán a chápán správně. A sice, že literatura vychází z »ducha doby« a zároveň ho naplňuje. Nicméně všem musí být jasno, že se na této cestě mohou a musí niterněji sjednotit s Bohem a že touto cestou může a musí být ve společnosti opět oživen obraz Boha.
Má-li se to uskutečnit, nesmí být mystik pokládán za někoho, kdo se distancuje od života, a každý, kdo svůj život reflektuje tak, jak o tom hovořím, musí pokládat sebepoznání za své primární povolání, aby se v nejhlubším základu svého bytí mohl setkat s Bohem. Až k tomuto základu můžeme dohlédnout. I když je voda zakalená bouřemi našeho života, takže pohled do hlubiny je možný až po jistém čase ztišení a zamyšlení, přece platí, že schopnost k tomuto pohledu patří k výbavě naší přirozenosti. Bůh je poznatelný v naší podstatě, můžeme ho »vidět« a žít v »nazírání« Boha. A toto nazírání zcela jistě ovlivní naše jednání. Bůh se pak stane zjevným i v našich skutcích...
Tak mnohá nespravedlnost, která se dnes děje ve světě a je vnímána jako samozřejmá a odpovídající lidské přirozenosti, brání mnoha lidem zahlédnout v lidské přirozenosti Boha. Myšlení člověka je popisováno jako intuitivní, nelogické a iracionální, a to v něm budí odpor vůči jakémukoli zdůvodňování skutečností a vysvětlování toho, co se děje. Je třeba takového obrazu Boha, který se neodolatelně »vnutí« lidskému duchu a »přemůže ho«. Dnes to prostě stojí námahu a vyžaduje poctivou konfrontaci, aby člověk dokázal »vnímat«, že Bůh je původcem veškerenstva a vše řídí.
I když výše zmíněný způsob uvažování nepřijímáme, přece se s ním musíme konfrontovat, chceme-li v současném světě svědčit o Bohu. Pak poznáme, jaký rys Božího obrazu je lidem třeba ukázat. Kéž nám Bůh dá opět muže a ženy, kteří budou svědčit hrdinským praktikováním ctností – to nevěra nezmůže! Tak obraz Boha ovlivní společnost a lidé nebudou mít potřebu odvracet se od těch, kteří svědčí o Bohu slovy, nýbrž od těch, kteří ho popírají činy. Naštěstí se najdou lidé, kteří to takto chápou. Především u mladých lidí se rodí nadšení a touha vyznávat víru v Boha odvážně a veřejně svými skutky. Nestačí ale jen povzbuzovat sebe i druhé k praktikování víry, je třeba více. Musíme rozumět naší době a nesmíme se distancovat od jejího vlivu. Také my jsem dětmi naší doby. Chceme jimi být naprosto vědomě a chceme na sebe nechat působit dobré podněty, které i naše doba s sebou přináší.
(1) O které se pojednává v článku: Jaký obraz Boha fascinuje dnešního člověka? (3).
Převzato z knihy: Engagierte Mystik
Autor: Titus Brandsma
Vydal: Bonifatius-Verlag Paderborn, 1991
Přeložil a upravil: Norbert Žuška, OCarm.
Související články
Jaký obraz Boha fascinuje dnešního člověka? (1)
Jaký obraz Boha fascinuje dnešního člověka? (5)
Kontemplativní život je vznešený a přesto zcela prostý
V Karmelitánském nakladatelství: Titus Brandsma