Pokud máme spát, musíme uplynulý den nechat být. Musíme se vzdát kontroly nad ním a všechno odevzdat Bohu. Papež Jan XXIII. v žertu vyprávěl, jak se každý večer modlil: „Papež musí jít spát, a tak se teď o církev musíš pár hodin starat ty, Bože.“ (…) Musíme se zbavit starostí a obav toho dne. Když se člověk probudí ve tři hodiny ráno, jako se to často stává mně, a dělá si starosti o to, co ho čeká, musí to všechno hodit na Pána a přijmout jeho dar spánku. Když kolem zuřila bouře a učedníci panikařili, Ježíš spal v loďce.
(Timothy Radcliffe OP /*1945/, Být živí v Bohu)