Doporučujeme
Již 5. Mezinárodní kongres karmelitánských laiků proběhl ve dnech 17.–21. září 2012 v karmelitánském domě Carmelo v Sassone u Říma.
Před začátkem kongresu se na tomtéž místě konalo dvoudenní setkání provinčních delegátů a moderátorů pro laiky na téma „Role a úlohy ve vedení karmelitánských laiků“.
Setkání navazovalo na podobný program, uspořádaný v březnu 2011, a zúčastnilo se ho asi 50 bratří karmelitánů a laiků z celého světa. Jeho cílem bylo objasnit odpovědnost a kompetence řeholníků a laiků při doprovázení a vedení karmelitánských laiků ve světle učení církve a nové řehole třetího řádu a ukázat konkrétní důsledky. Na to byly zaměřeny přednášky, v diskusních skupinách pak účastníci mohli daná témata prodiskutovat a sdílet své zkušenosti.
Za naši delegaturu se ho zúčastnil P. Gorazd Cetkovský, O.Carm., pověřený péčí o karmelitánský třetí řád v České republice. Navazujícího kongresu se pak účastnilo na 200 terciářů z celého světa. Česká republika byla na něm zastoupena kromě organizátora kongresu z generální kurie řádu, P. Josefa Jančáře, O.Carm., a jeho „pravé ruky“, Vladimíry Polišenské, členky mezinárodní komise pro laiky a vedoucí mezinárodního sekretariátu laiků, ještě P. Gorazdem a dvěma terciářkami: Radkou Šafářovou a Martinou Vintrovou.
Jak na úvod připomněl P. Josef Jančář, který má v karmelitánském řádu péči o terciáře na starosti v celosvětovém měřítku, s myšlenkou kongresu přišel na počátku 90. let 20. století tehdejší generální převor řádu P. John Malley, O.Carm., propagátor myšlenky Rodiny Karmelu. Chtěl tak dát nový impuls členům Rodiny Karmelu na celém světě a podpořit vzájemnou spolupráci jejích členů.
Hlavním tématem letošního kongresu byla „Formace karmelitánských laiků k apoštolátu“. Téma bylo pečlivě vybráno a promyšleno. Jeho význam vysvětlil P. Jančář:
„V r. 1965 II. vatikánský koncil vydal dekret Apostolicam actuositatem, který mluví o apoštolátu a o úloze laiků. Tento dokument se stal „magnou chartou“ laiků. Kromě toho, že koncil potvrdil právo laiků „zakládat a řídit sdružení“ a zdůraznil že v tomto sekularizovaném světě „mohou různé formy sdružování představovat pro mnohé cennou pomoc, aby dosáhli křesťanského života ve shodě s požadavky evangelia a misionářské a apoštolské horlivosti“ (Cristifideles laici, čl. 29). Apoštolská exhortace Christifideles laici (1983) následně zpracovává učení II. vatikánského koncilu a jako jedno z kritérií k rozpoznávání pravé církevní autenticity sdružení laiků stanoví, kromě jiného, „souhlas a účast na apoštolském cíli církve“ (čl. 30). Zdůrazňuje, že tato „účast na apoštolském cíli“ církve a tedy na poslání církve, vyžaduje zvláštní formaci. Znovu podtrhuje, že na formaci, která „není nějakým privilegiem jen některých, ale povinností a právem všech (čl. 63)“, mají nezastupitelnou úlohu také sdružení laiků.“
Cílem kongresu bylo tedy znovu podpořit a vzbudit pozornost a zájem o formaci k apoštolátu. Jednotlivá společenství, provinční, regionální a lokální, pak mají studovat a přemýšlet, jak uvést do praxe podněty, které z tohoto kongresu vzejdou.
Kongres má být také povzbuzením pro naše misionářské úsilí a má nám pomoci k růstu v naší identitě a věrnosti karmelitánskému povolání. Aby karmelitánští laici mohli být evangelním kvasem, musí být „dobré kvality“, musí opravdu zosobňovat karmelitánské hodnoty, aby mohli „prokvasit zevnitř svět, který je tak imunní vůči hodnotám evangelia a duchovním hodnotám.“
Během kongresu zazněly následující přednášky karmelitánských kněží i laiků, které téma kongresu systematicky propracovávaly:
- Povolání a poslání laiků v církvi a ve světě
- Proměňující moc kontemplace
- Bratrský a prorocký rozměr apoštolátu
- Apoštolát karmelitánských laiků: cesta ke svatosti
- Úloha karmelitánských laiků v apoštolském působení Rodiny Karmelu
- Formace karmelitánských laiků k apoštolátu.
Všichni přednášející se pečlivě připravili a jejich přednášky měly vysokou úroveň. Kromě toho na kongresu zazněla působivá povzbudivá svědectví o tom, k jakým dílům Pán volá karmelitánské laiky v různých částech světa:
- ONG Carmelitana (Nestátní organizace se zvláštním statusem k ECOSOC – Ekonomická a sociální rada OSN (jeden z hlavních orgánů OSN), afiliovaná k DPI – Odbor pro poskytování informací veřejnosti (součást sekretariátu OSN). Má právo intervenovat v jakýchkoliv centrech OSN. Oblasti zájmu: vzdělání, lidská práva, svoboda víry, podpora rozvoje. Chce přispívat v duchu naší tradice a hodnotového systému. Časopis CarmenNGO: http://carmelitengo.org/
- Domus carmelitana siculorum, Itálie, Sicílie – nezisková organizace s cílem podpořit, organizovat či zastřešit charitativní a formační aktivity karmelitánské rodiny na Sicílii a spolupracovat na tomto poli s ostatními církevními aktivitami, podílet se na evangelizaci v duchu karmelitánské spirituality a sociálního učení církve, poskytovat konkrétní pomoc rodinám v nezaměstnanosti, shromažďování finančních prostředků pro karmelitánské misie v Kongu, Rumunsku a Kolumbii a finančně podporovat pastorační aktivity karmelitánských komunit na Sicílii.
- Sociální práce ve farnosti Nuestra Senora del Carmen, Zaragoza (Španělsko).
- Německo – překlady děl karmelitánů 17. stol.: Františka Amerly a Jana od sv. Samsona. Časopis „Rabe des Elias“ odebíraný mnoha univerzitními knihovnami.
- Austrálie – služba Východními Timoru – zajištění fair trade (káva), materiální a finanční pomoc, podpora karmelitánských seminaristů, vybavení knihovny pro noviciát. Dále služba na Světovém setkání mládeže v Sydney a při něm zajištění pobytu pro mladé z Východního Timoru.
- Casa de Caridade Padre Ibiapina, Brazílie – celodenní vzdělávací a volnočasové centrum pro děti, poskytuje dětem také plnou penzi.
Po přednáškách následovaly diskusní skupinky, na kterých účastníci jednotlivá témata probírali a hledali odpovědi na zadané otázky. Výstupy z diskusních skupin pak zazněly v závěrečném dokumentu kongresu. Ve skupinkách opět vyniklo zaujetí terciářů pro karmelitánské charisma a hledání vlastní identity a jejich poslání tam, kde žijí.
Nebylo by to setkání karmelitánů, kdyby chyběla modlitba. Každodenní mše svatá a ranní a večerní společná modlitba byly povzbuzením i tím, jak dávaly zřetelně zakusit, že se zde modlí lidé různých národností, kultur, vzdělání a zaměstnání, kteří ale něco podstatného mají společné. Zážitek bratrství a rodiny byl opravdu silný. Oslovující bylo také vidět vděčnost účastníků za karmelitánské povolání.
V neposlední řadě byl kongres „je jedinečnou příležitostí, kdy laici z celého světa mohou sdílet svou zkušenost přítomnosti a života karmelitánů v různých zemích, poznat další laiky a jejich aktivity a zažít bratrské společenství a duchovní spřízněnost, které nás díky společnému charismatu pojí se členy Rodiny Karmelu na celém světě“, jak řekl P. Jančář.
Potěšující a povzbuzující byla účast generálního převora řádu i karmelitánských řeholníků a řeholnic a také účast na generální audienci u Svatého otce, který účastníky kongresu zvlášť pozdravil.
Důležitou součástí podobných událostí jsou také osobní setkání a rozhovory, výměna materiálů či různých výrobků na „karmelitánském trhu“, nebo také třeba nádherný společenský večer, kde zaujali Afričané svými elegantními tanci, Brazilci sambou, Angličané parodií na nedávné olympijské hry, a vůbec všichni, kdo mohli a chtěli svým příspěvkem udělat druhým radost.
Velký dík patří organizátorům – mezinárodní komisi pro laiky v čele s P. Josefem Jančářem, kteří odvedli velký kus namáhavé práce, aby všem zajistili plodný a příjemný pobyt.
Odkazy na fotografická alba:
http://ocarm.org/it/content/citoc/v-congresso-internazionale-laicato-carmelitano-2012
http://www.flickr.com/photos/gbcarmelite/sets/72157631638164785/
http://www.carmelite.org/index.php?nuc=content&id=291
Martina Vintrová