Doporučujeme
Řehole Řádu bratří blahoslavené Panny Marie Karmelské,
daná sv. Albertem Jeruzalémským
a upravená a potvrzená r. 1247 Inocencem IV.
(Latinské a české znění)
(Redakční poznámka: Alb. – text sv. Alberta Jeruzalémského; Inn. – úpravy a dodatky Inocence IV.)
| 1. Albert, z milosti Boží povolaný za patriarchu církve jeruzalémské, milovaným synům v Kristu B. a ostatním poustevníkům, kteří pod jeho vedením přebývají u pramene na hoře Karmel: pozdrav v Pánu a požehnání Ducha svatého. |
I. Albertus, Dei gratia Hierosolymitanae Ecclesiae vocatus Patriarcha, dilectis in Christo filiis B. et ceteris eremitis, qui sub eius obedientia iuxta fontem in monte Carmeli morantur: in Domino salutem et Sancti Spiritus benedictionem. |
||||
| 2. Mnohokrát a mnoha způsoby (Žid 1,1) stanovili svatí otcové, jak má ten, kdo bude v kterémkoli životním stavu nebo si zvolí jakýkoli způsob života odevzdaného Bohu, žít v poslušnosti vůči Ježíši Kristu (2 Kor 10,5) a věrně mu sloužit s čistým srdcem a dobrým svědomím (1 Tim 1,5). |
II. Multifarie multisque modis (Heb 1,1) sancti patres instituerunt, qualiter quisque, qui in quocumque ordine fuerit, vel quemcumque modum religiosae vitae elegerit, in obsequio Jesu Christi (2 Cor 10,5) vivere debeat et eidem fideliter de corde puro et bona conscientia (1 Tim 1,5) deservire. |
||||
| 3. Protože nás však žádáte, abychom vám podle vašeho záměru dali pravidla pro život, kterých byste se měli v budoucnosti držet: |
III. Verum, quia requiritis a nobis, ut iuxta propositum vestrum tradamus vobis vitae formulam, quam tenere in posterum debeatis: |
||||
| 4. Nejprve tedy ustanovujeme, abyste jednoho z vás měli jako převora, který bude k této službě zvolen jednomyslným souhlasem všech nebo větší a rozumnější části. Každý z ostatních ať mu slíbí poslušnost, a když ji slíbí, ať se ji snaží skutkem opravdově (1 Jan 3,18) zachovávat, |
IV. Illud in primis statuimus, ut unum ex vobis habeatis priorem, qui ex unanimi omnium assensu, vel maioris et sanioris partis, ad hoc officium eligatur; cui obedientiam promittat quilibet aliorum, et promissam studeat operis veritate (1 Io 3,18) servare, |
||||
|
|
||||
5.
|
V.
|
||||
| 6. Mimoto podle dispozice místa, kde se rozhodnete přebývat, ať má každý z vás samostatnou oddělenou celu, která mu bude přidělena osobním rozhodnutím převora za souhlasu ostatních bratří nebo rozumnější části. |
IV. Praeterea, iuxta situm loci, quem inhabitare proposueritis, singuli vestrum singulas habeant cellulas separatas, sicut per dispositionem prioris ipsius, et de assensu aliorum fratrum vel sanioris partis, eaedem cellulae ciuque fuerint assignatae. |
||||
7.
|
VII.
|
||||
| 8. Nikomu z bratří ať bez povolení převora, který v té době bude, není dovoleno změnit místo, jež mu bylo přiděleno, nebo si je vyměnit s jiným. |
VIII. Nec liceat alicui fratrum, nisi de licentia prioris, qui pro tempore fuerit, deputatum sibi mutare locum, vel cum alio permutare. |
||||
| 9. Převorova cela ať je blízko vchodu místa, aby se první setkával s příchozími, a podle jeho rozhodnutí a nařízení ať se pak děje vše, co je třeba učinit. |
IX. Cellula prioris sit iuxta introitum loci, ut venientibus ad eundem locum primus occurrat; et de arbitrio
|
||||
| 10. Všichni ať zůstávají ve svých celách nebo poblíž nich a dnem i nocí rozjímají nad zákonem |
X. Maneant singuli in cellulis suis, vel iuxta eas, die ac nocte in lege |
||||
(Žl 1,2; Joz 1,8) a bdí na modlitbách (1 Petr 4,7), nejsou-li z oprávněných důvodů jinak zaměstnáni. |
meditantes (Ps 1,2; Ios 1,8) et in orationibus vigilantes (1Pe 4,7), nisi aliis iustis occasionibus occupentur. |
||||
11.
|
XI.
|
||||
| ať se při nočních bděních modlí pětadvacetkrát Otčenáš, vyjma neděle a svátky, o jejichž vigiliích počet nařizujeme zdvojnásobit, takže se Otčenáš pomodlí padesátkrát. Sedmkrát ať se pak tato modlitba recituje při ranních chválách. Při ostatních hodinkách podobně sedmkrát kromě nešpor, při nichž se ji pomodlíte patnáctkrát. | viginti quinque vicibus Pater noster dicant in nocturnis vigiliis, exceptis dominicis et sollemnibus diebus, in quorum vigiliis praedictum numerum statuimus duplicari, ut dicatur Pater noster vicibus quiquaginta. Septies autem eadem dicatur oratio in laudibus matutinis. In aliis quoque horis septies similiter eadem sigillatim dicatur oratio, praeter officia vespertina, in quibus ipsam quindecies dicere debeatis. | ||||
12.
|
XII.
|
||||
|
|
||||
13.
|
XIII.
|
||||
| 14. Pokud to lze snadno uzpůsobit, ať se uprostřed cel zřídí kaple, kde se budete každé ráno (Lv 6,12) scházet k slavení eucharistie, bude-li to možné bez nesnází učinit. |
XIV. Oratorium, prout commodius fieri poterit, construatur in medio cellarum, ubi mane per singulos dies (Lv 6,12) ad audienda missarum sollemnia convenire debeatis, ubi hoc commode fieri potest. |
||||
| 15. O nedělích nebo podle potřeby v jiných dnech probírejte záležitosti zachovávání všeho, co patří k vašemu životnímu stavu, a spásy duší; ať jsou přitom s nestrannou láskou napravovány přestupky nebo provinění bratří, byly-li u někoho zpozorovány. |
XV. Dominicis quoque diebus, vel aliis ubi opus fuerit, de custodia ordinis et animarum salute tractetis; ubi etiam excessus et culpae fratrum, si quae in aliquo deprehensae fuerint, caritate media corrigantur. |
||||
| 16. Půst zachovávejte od svátku Povýšení svatého Kříže až do neděle Zmrtvýchvstání Páně kromě nedělí denně, nevyžaduje-li nemoc nebo tělesná slabost či jiný spravedlivý důvod jej přerušit, neboť nutnost nezná zákona. |
XVI. Ieiunium singulis diebus, exceptis dominicis, observetis a festo Exaltationis Sanctae Crucis usque ad diem Dominicae Resurrectionis, nisi infirmitas vel debilitas corporis, aut alia iusta causa, ieiunium solvi suadeat, quia necessitas non habet legem. |
||||
17.
|
XVII.
|
||||
| 18. Poněvadž život člověka na zemi je zkouška (Job 7,1) a všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu, trpí pronásledování (2 Tim 3,12), a navíc váš protivník ďábel obchází a hledá, koho by pohltil (1 Petr 5,8), usilujte se vší pečlivostí obléci zbroj Boží, abyste mohli obstát proti nástrahám nepřítele (Ef 6,11). |
XVIII. Quia vero tentatio est vita hominis super terram (Iob 7,1) et omnes, qui pie volunt vivere in Christo, persecutionem patiuntur (2 Tim 3,12), adversarius quoque vester, diabolus, tamquam leo rugiens circuit quaerens quem devoret (1 Pe 5,8), omni sollicitudine studeatis indui armatura Dei, ut possitis stare adversus insidias inimici (Eph 6,11). |
||||
| 19. Bedra mějte přepásaná (Ef 6,14) pásem čistoty; hruď ať je obrněna svatými myšlenkami, neboť je psáno: Svatá myšlenka tě zachová (Př 2,11). Je třeba obléci pancíř spravedlnosti (Ef 6,14), abyste milovali Hospodina, svého Boha, celým srdcem, celou duší a celou silou a svého bližního jako sebe sama (Mk 12,30n; Lv 19,18; Dt 6,5). |
XIX. Accingendi sunt lumbi (Eph 6,14) cingulo castitatis; muniendum est pectus cogitationibus sanctis, scriptum est enim: cogitatio sancta servabit te (Prv 2,11). Induenda est lorica iustitiae (Eph 6,14), ut Dominum Deum vestrum ex toto corde et ex tota anima et ex tota virtute diligatis, et proximum vestrum tamquam
|
||||
| Při každé příležitosti je třeba vzít štít víry, jímž budete moci uhasit všechny ohnivé střely onoho ničemníka (Ef 6,16); bez víry se totiž nelze líbit Bohu (Žid 11,6). | Sumendum est in omnibus scutum fidei, in quo possitis omnia tela nequissimi ignea extinguere (Eph 6,16), sine fide enim | ||||
| (Alb.) A toto je vítězství: vaše víra (1 Jan 5,4). |
|
||||
| Je též třeba nasadit si přilbu spásy (Ef 6,17), abyste doufali ve spásu od samotného Spasitele, který spasí svůj lid od jeho hříchů (Mt 1,21). Meč Ducha, jímž je slovo Boží (Ef 6,17), ať hojně přebývá (Kol 3,16) ve vašich ústech i srdci (Řím 10,8) a cokoliv máte konat, ať se děje podle slova Páně (Kol 3,17). | Galea quoque salutis capiti imponenda est (Eph 6,17), ut de solo Salvatore speretis salutem, qui salvum facit populum suum a peccatis eorum (Mt 1,21). Gladius autem spiritus, quod est verbum Dei (Eph 6,17), abundanter habitet (Col 3,16) in ore et in cordibus (Rom 10,8) vestris. Et quaecumque vobis agenda sunt, in verbo Domini fiant (Col 3,17). | ||||
| 20. Dělejte nějakou práci, aby vás ďábel našel vždy zaměstnané a nemohl si z vaší nečinnosti najít přístup k vaší duši. Jako učitele a příklad tu mějte svatého Pavla: jeho ústy promlouval Kristus (2 Kor 13,3), on byl od Boha ustanoven a dán národům jako kazatel a učitel víry a pravdy (1 Tim 2,7). Jestliže se ho budete držet, nemůžete zbloudit. On sám praví: Když jsme byli u vás, ve dne v noci jsme se lopotili, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž. Ne že bychom na to neměli právo; ale abychom vám dali sami sebe za vzor, který byste mohli napodobovat. Neboť když jsme byli u vás, napomínali jsme vás: Kdo nechce pracovat, ať nejí. A teď jsme slyšeli, že někteří z vás žijí nespořádaně a vůbec nepracují. Takovým lidem přikazujeme a zapřísaháme je v Pánu Ježíši Kristu, aby v klidu pracovali a jedli chléb, na který si sami vydělají (2 Sol 3,8–12). |
XX. Faciendum est vobis aliquid operis, ut semper vos diabolus inveniat occupatos, ne ex otiositate vestra aliquem intrandi aditum ad animas vestras valeat invenire. Habeatis in hoc beati Pauli apostoli magisterium pariter et exmplum, in cuius ore Christus loquebatur (2 Cor 13,3), qui positus est et datus a Deo praedicator et doctor gentium in fide et veritate (1 Tim 2,7); quem si secuti fueritis, non poteritis aberrare. In labore, inquit, et fatigatione fuimus inter vos nocte ac die operantes, ne quem vestrum gravaremus. Non quasi nos non
|
||||
| (Inn.) Toto je svatá a dobrá cesta: tou jděte! (Iz 30,21) |
(Inn.) Haec via sancta est et bona: ambulate in ea! (Is 30,21) |
||||
| 21. Apoštol doporučuje mlčení, když v něm nařizuje pracovat (srv. 2 Sol 3,12). A jak svědčí prorok: Mlčení je úsilím o spravedlnost (Iz 32,17). A opět: V mlčení a naději bude vaše síla (Iz 30,15). |
XXI. Commendat autem apostolus silentium, cum in eo praecipit operandum (cf. 2 Thess 3,12), et quemadmodum propheta testatur: cultus iustitiae silentium (Is 32,17) est; et rursus: in silentio et in spe erit fortitudo vestra (Is 30,15). |
||||
|
|
||||
| V ostatní dobu, i když vás mlčení tak přísně nezavazuje, přece jen se velice bedlivě varujte mnohomluvnosti, neboť jak je psáno a jak zkušenost neméně učí, v mnohomluvnosti se nelze vyhnout hříchu (Př 19,10). A kdo je nerozvážný v mluvení, zakusí zlé věci (Př 13,3). Rovněž kdo užívá mnoha slov, škodí své duši (Sir 20,8). A Pán říká v evangeliu: Z každého neužitečného slova, jež lidé pronesou, vydají účty v den soudu (Mt 12,36). Ať si tedy každý učiní váhu na svá slova a pevnou uzdu na svá ústa, aby snad nezakolísal a neklesl |
Alio vero tempore, licet silentii non habeatur observantio tanta, diligentius
|
||||
| (Alb.) svým jazykem a jeho pád nebyl nezhojitelný k smrti (Sir 28,25–26; 22,27). Ať střeží s prorokem své cesty, aby se neprovinil jazykem (Žl 39,2), a ať se snaží pilně a obezřetně zachovávat mlčení, jež je úsilím o spravedlnost (Iz 32,17). |
(Alb.) sua, et insanabilis sit casus eius ad mortem (Sir 28,25-26; 22,27), custodiens cum propheta vias suas, ut non delinquat in lingua (Ps 39,2) sua; et silentium, in quo cultus iustitiae est (Is 32,17), diligenter et caute studeat observare. |
||||
| 22. Ty pak, bratře B., a kdokoli bude po tobě ustanoven převorem, mějte vždy na mysli a skutkem zachovávejte to, co říká Pán v evangeliu: Kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem; a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je vaším otrokem (Mt 20,26n). |
XXII. Tu autem, frater B. et quicumque post te institutus fuerit prior, illud semper habeatis in mente, et servetis in opere, quod Dominus ait in Evangelio: Quicumque voluerit inter vos maior fieri, erit minister vester, et quicumque voluerit inter vos primus esse, erit vester servus (Mt 20,26sq). |
||||
| 23. A vy, ostatní bratři, mějte svého převora v pokorné úctě. Spíše než na něho samotného myslete na Krista, který jej postavil nad vaše hlavy (Žl 66,12) a který říká představeným církví: Kdo slyší vás, slyší mne, kdo pohrdá vámi, pohrdá mnou (Lk 10,16), abyste pro pohrdání nepřišli před soud, ale zasloužili si poslušností odměnu věčného života. |
XXIII. Vos quoque, ceteri fratres, priorem vestrum
|
||||
| 24. Toto jsme vám krátce napsali a stanovili tak pravidla vašeho soužití, podle nichž máte žít. Chce-li pak někdo učinit více, odmění ho sám
|
XXIV. Haec breviter scripsimus vobis, coversationis vestrae formulam statuentes, secundum quam vivere debeatis. Si quis autem supererogaverit,
|