(Filothea)
Učednice
Tví vyvolení usnuli
v suti hory Tábor
v trávě v Getsemanech
Jsem z jejich těsta
Usedám ke tvým nohám
na lino u hnědého křesla
Jen porovnám si záhyb sukně
hlava mi na područku klesla
Sní
kterak samotný Král světa
v modlitbě bude s ní
Půst
Rozpřaženému pokušení
nastavit líc duše
bych věru chtěla
Ať se však snažím sebevíce
kryju se ve zrádných
záhybech těla
Sklony
Otrávit hada
nedokážu
na to je příliš sametový
Ochočit zkouším
chladné zvíře
Za čas pak třeba...
...ale kdo ví?
Stočí se u mne
bude příjemně hřát
ne moc
tak právě
akorát
V pokušení
Proplouti plameny
Rozdmýchat troud
Hořícím stěžňům
paty podtrhnout
U okna
Kapky se pouští
na pouť skelnou pouští
Vysílám své viny
za pokáním s nimi
Skrze mlžné duny
temnou nitra spouští
k zřídlům odpuštění
z oprýskané dýhy