KARMEL

Říkám Ježíšovi: Pane, jsem jen nevědomé dítě, jsem slepá, bolí mě noha, jsem slabá. Přicházím k tobě, abych prohlédla, přicházím k tobě, abych mohla zase chodit, abych načerpala sílu a měla v sobě život. Smiluj se nad svým dítětem, jeho přirozenost je poskvrněná, pýcha ho znečistila… Přijď, přijď a dej mi sílu, mám strach, aby mě nezhltnul lev. Přijď, tvůj pohled mě uzdravuje a všechno bude zase tvé. Jediný tvůj pohled je život, má v sobě kouzlo! Vezmi si moje srdce, moji duši: sjednoť je se sebou a daruj je věčnému Otci. Bez tebe jsem nahá: oblékni mě; jsem nečistá: umyj mě!

(sv. Marie od Ukřižovaného o rozpoložení své duše, když přistupovala ke stolu Páně)