Doporučujeme
Miriam – Malá Arabka
28. Píseň na Lásku. Venite adoremus... (Pojďte, klaňme se ...)
Na Lásku, na mou Lásku!
Pojďte, králové země,
pojďte, klaňme se mu.1Zpívám o velikosti,
o moci našeho Stvořitele:
pojďte, klaňme se mu.Protože jsme dílem jeho rukou,
cenou jeho krve:
pojďte, klaňme se mu.Není boha Jemu podobného:
pojďte, klaňme se mu.
Nezastavujte se u toho, co patří zemi,
protože (to) všechno není nic:
pojďte, klaňme se mu.Pojďte všichni, kdo jste na zemi:
nezastavujte se u toho, co patří zemi,
protože všechno je marnost
a v okamžiku to skončí:
pojďte, klaňme se mu.Jsme jenom poutníci
a vyhnanci na této zemi:
pojďte, klaňme se mu.On je náš Král, on je náš Otec:
pojďte, klaňme se mu.On stvořil všechno na zemi:
pojďte, klaňme se mu.Padněme mu k nohám,
darujme mu svá srdce:
pojďte, klaňme se mu.Pojďte ho chválit a velebit;
říkejme srdcem i ústy:
Není boha Tobě podobného.
Pojďte, klaňme se mu.
Klaňme se Trojici, Bohu jedinému,
ó tajemství nepochopitelné!
Pojďte, klaňme se mu.Ó! Tři Neobsáhlí, kteří vytvářejí Jediného!
Ó, ta moc!
Pojďte, klaňme se mu.Protože tvůj hněv je strašný:
pojďte, klaňme se mu.
Divoká zvířata a šelmy třesou se před Ním;
jeho hněv otřásá zemí.
Zlí, pojďte, klaňme se mu.Jeho dobrota je otcovská
k těm, kdo ho hledají:
pojďte, klaňme se mu.Jeho dobrota, jeho milosrdenství
patří spravedlivým:
pojďte, klaňme se mu.Celá země, zvířata2
v hluboké úctě se radují:
pojďte, klaňme se mu.
29. Zemřít znamená velmi se radovat. – Já bych nechtěla zemřít, můj Bože! Umřít, to znamená velmi se radovat ...
30. Ryba bez vody – Jsem jako rybička bez vody, která otvírá a zavírá ústa, nemá jinou úlevu. Já jsem též taková; nemám na zemi jinou úlevu než toužebně vzdychat po vlasti. Ach běda, kdy přijde ten den? Proč zde na světě všechno pomíjí jako blesk, jako polní květiny? Všechno je hořké, všechno na této zemi je pro mou duši jako jed. Země se v mých očích tolik zatmívá! Kdy ho spatříme bez konce?
31. Nazírat (kontemplovat) Tě, Bože světla. –
Když budu nazírat Tebe, Bože světla,
bude to navždy, aby to nikdy neskončilo!Ach! Když moje duše přijímá svůj pokrm,
má radost, mé štěstí se naplňuje.Když tě uzřím, bude to navždy,
bude to navždy, aby to nikdy neskončilo!Když opustím tuto nevlídnou zemi,
mé řetězy spadnou navždycky:
uvidím Boha!A když se dozvím,
že moje řetězy jsou rozlomeny,
poletím, poběžím k Miláčkovi:
ó temnoty, neklamte mne!Vidím ho, Miláčka:
nebraňte mi už, abych letěla.Chléb, který požívám, pramen, z něhož piji,
je provždy, do nekonečna!
32. Připravovat Ráj pro vlastního bratra. – Zítra, budu se těšit. V očekávání tohoto zítra, kdy budu s Tebou, můj Bože, zůstanu v lásce se svým bratrem, jako kdyby nebylo na světě nic jiného než dnes být s ním. Chci využít příležitost k praktikování ctností ... Kde je láska, tam je opravdu Bůh. Když myslíte na to, jak prokázat dobro svému bratru, Bůh bude myslet na vás. Vykopete-li jámu pro svého bratra, spadnete do ní sami, bude pro vás. Ale když budete připravovat Ráj pro svého bratra, bude pro vás. Pamatujte si to dobře ...
33. Odpouštět viny druhým. – Jehňátka, Matka Terezie vám doporučuje trvale praktikovat lásku. Tato ctnost je tak krásná, tak sladká! Nikdy nehleďte ani na viny, ani na nedostatky sester. To, co je nejobtížnější a nejnamáhavější, vezměte na sebe, abyste jim mohly ulehčit. Smýšlejte o druhých vždycky dobře; omlouvejte je. Když vidíte, že sestře ukápl olej, pomyslete si, že se ponořila do Boha, a pak vezměte hadr, abyste utřely skvrnu...
34. Léčit rány bližního. – Místo snahy znovu ránu otvírat vléváním octa je třeba naopak se snažit hojit ji, zacelovat ji olejem lásky a napravovat své viny větší láskou a věrností Pánu.
35. Sobě žluč, druhým med. – Učiň, Pane, ať srdce všech mých sester i mých bratří jsou tvá. Přijmi je všechny a chraň je, a ať mezi nimi není zášť. Ať každý šetří pro sebe žluč a druhým rozdává med. Tolik tě, Pane, za ně prosím!
Z italštiny přeložil P. Jindřich Zdík Charouz, O.Praem.
Pokračování v příštím čísle