Při mši, v níž jsou všechny modlitby dokonalé, mluvíme ke každému. Občas mluvíme s Nejsvětější Trojicí (Suscipe Sancta Trinitas), někdy s Otcem (Elevatis oculis ad Te Deum Patrem), občas s Ježíšem Slovem, občas s Duchem svatým (Veni Sanctificator), někdy se svatými v nebi a někdy s lidmi kolem nás a někdy jen sami se sebou, zadumaní v Boží přítomnosti: Quid retribuam Domino… calicem salutis accipiam. Jestliže nemluvíme s anděly (teprve až při modlitbách po mši), alespoň s Bohem mluvíme o andělech, kteří jsou přítomni jako jeho služebníci a hrají aktivní úlohu v oběti. A hovoříme s ním o světcích a o svatých duších v očistci a o papeži a biskupovi a o všech našich přátelích. Nic nemůže být méně soukromého, než je mše. A je to zároveň i dokonalá samota.
(Thomas Merton, deníkový zápis z 15. března 1950)
Poznámka: dnes se Česká republika (podle výzvy Rady evropských biskupských konferencí) připojuje ke slavení Eucharistie za oběti pandemie covid-19, za nemocné a zdravotníky.