Aby si Herodes zjednal jasno v otázce možného uchvatitele trůnu, která pro něj byla velmi ožehavá, „svolal všechny velekněze a učitele Zákona z lidu“. Takové shromáždění a jeho důvod nemohly zůstat nezaznamenány. Domnělé nebo skutečné narození mesiášského krále mohlo obyvatelům Jeruzaléma přinést jedině problémy a zlou krev. Jeruzalémští koneckonců Heroda znali. To, co je ve velké perspektivě hvězdou naděje, je v perspektivě každodenního života zprvu jen čímsi rušivým, důvodem k starostem a obavám. Vskutku: Bůh naši spokojenou každodennost narušuje. Ježíšovo království a utrpení patří k sobě.
(kard. Joseph Ratzinger, Ježíš Nazaretský)