KARMEL

Alžběta od Nejsvětější Trojice (1880-1906)

Zdá se mi, že mým úkolem v nebi bude získávat duše tím, že jim budu pomáhat zapomínat na sebe, aby přilnuly k Bohu prostým láskyplným úsilím, a uchovávat je v hlubokém vnitřním mlčení, které Bohu umožní, aby se vtiskl do jejich srdcí a přetvořil je v sebe.

Program mého usebrání je založen na spočinutí skrze víru a lásku pod ‚pomazáním Ducha svatého', o němž mluví svatý Jan, protože on jediný ‚proniká hlubiny Boží'. Modlete se, abych nezarmoutila tohoto Ducha lásky, ale abych mu dovolila uskutečnit ve mně všechna díla jeho milosti.

Zůstávám maličkou na dně své chudoby. Vidím svoji prázdnotu, ubohost, neschopnost. Poznávám, že jsem neschopná udělat nějaký pokrok a růst ve vytrvalosti. Objevuji množství svých nedůsledností, nedostatků, až se děsím před svou bídou. Padám na tvář ve své ubohosti, všechno to otevřeně vyznávám a překládám milosrdenství svého Mistra.

Těší mě myslet na to, že jsem vše opustila pro Něho. Jak je krásné dávat z lásky! A já velmi miluji tohoto Boha, který je žárlivý na to, aby mě měl zcela pro sebe. Cítím kolem sebe tolik lásky! Je jako oceán, do nějž jsem skočila a v němž se ztrácím: to je můj život zde na zemi v očekávání vidění tváří v tvář ve světle! On je ve mně a já v něm. Mým úkolem není nic jiného než Jej milovat a nechat se milovat v každé chvíli a v každé věci Jím: v lásce se probouzet, pohybovat se v lásce a s láskou usínat, stále přebývat svou duší v Jeho duši, svým srdcem v Jeho srdci, svýma očima v Jeho očích, aby mě skrze spojení očistil a osvobodil od mé ubohosti. Kdybyste věděl, jak jsem Jím naplněna!

Být Ježíšovou nevěstou znamená vstoupit do všech jeho radostí, mít účast ve všech jeho bolestech. To však vyžaduje, abych byla plodná, abych se podílela na vykoupení, rodila duše do života milosti a rozhojňovala počet adoptivních dětí Boha Otce, vykoupených Kristem a spoludědiců jeho slávy.

Karmelitka je Kristovou svátostí. Všechno v ní musí vyzařovat našeho svatého Boha, Boha ukřižovaného z lásky. Ale aby tohoto Boha mohla vyzařovat, musí se jím nechat přetvořit k Jeho obrazu, mít víru, která se bez přerušení modlí, vůli, která – osvobozena z vězení vlastních přání – se od něj nikdy nevzdaluje, čisté a ryzí srdce, jež se chvěje pod Mistrovým požehnáním.

Převzato z knihy: Alžběta od Nejsvětější Trojice, Život v Boží chvále
Autor: Giovanna della Croce
Vydalo: KNA

Související články

Trojice, které se klaním

Kalendář

listopad 2018
Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 1 2

Přihlášení