Ti, kdo jsou zahrnováni projevy Boží přízně, dychtí po tom být tam, kde je hojněji zakoušejí, a ne jen nějaký hlt. Nechtějí už zůstávat na této zemi, kde jim nesčetné překážky zabraňují vrhnout se do těch nezměrných dober: chtějí být tam, kde nikdy nezapadá slunce spravedlnosti. Po takových milostech se jim zdá všechno temné a já jen žasnu, jak mohou žít. Kdo začal okoušet a dostal už zde závdavek jeho království, toho už nemůže nic uspokojit. Žije-li ještě zde na zemi, pak ne kvůli tomu, že by to chtěl on sám, nýbrž že to chce jeho Král.
(Terezie od Ježíše, Cesta k dokonalosti XLII,3)