Doporučujeme
Milí rodiče!
Nezbývá mi, než abych vám pro všechny případy napsal už teď vánoční dopis. (…) Nemusím vám říkat, jak moc toužím po svobodě a po vás všech. Po desetiletí jste nám však připravovali tak nesrovnatelně hezké Vánoce, že již vděčná vzpomínka na ně je dost silná, aby ozářila i Vánoce temnější. V takových dobách se vlastně teprve ukáže, co to znamená mít vlastní minulost a vnitřní dědictví, které nezávisí na proměnách časů a na náhodách. Vědomí, že jsme neseni staletou duchovní tradicí, dává člověku uprostřed přechodných strastí spolehlivý pocit bezpečí. Myslím si, že ten, kdo o takových vlastních rezervách sil ví, nemusí se stydět ani za jisté dojetí, které vyvolá vzpomínka na bohatou a dobrou minulost (…).
(Dietrich Bonhoeffer /1906–1945/, dopis z nacistického vězení, 17. prosince 1943; citováno podle knihy Dietrich Bonhoeffer, Odpor a odevzdání, Dopisy z vězení, Kalich 2023)