Neboj se
podívat se dovnitř,
zjistíš, že máš nakročeno k lásce.
Neboj se
podívat se mi do očí,
a já tvůj neklid
a tvé nedokončené očišťování
naplním světlem.
Neboj se,
já požehnám tvému milosrdenství,
když se stává objetím,
tvé dobrotě, když se dává s něžností,
tvé bolesti, když se stává chlebem.
Neboj se,
i pro tebe tu bude pokoj,
protože mé srdce je doma jenom tehdy,
když pobývá s tvým srdcem.
(Luigi Verdi /*1958/, překlad Jaroslav Brož)