Udeří-li tě někdo na pravou tvář, nastav mu i levou.“ Jsou to slova Krista Pána z jeho kázání na hoře. Nejsou příliš jasná ani příliš pohodlná jako mnohá jiná v evangeliu. My se ovšem příliš nesnažíme jim trpělivě porozuměti, a proto děláme, jako by jich nebylo, jako by tam byla jen tak pro zajímavost. Někteří pak jich zneužívají. Jsou to lidé, kteří myslí, že se toho nejvíce udělá neděláním ničeho, vzdycháním, očekáváním konce světa.
Není věru třeba mnoha čtení a přemýšlení k poznání, že činný postoj k životu, víra v činnost, je přímo duší křesťanství. Všechny schopnosti v nás mají sloužiti k milování Boha (…), ani částečku z nich nemáme nechati ladem, ani nejmenší myšlenku a nejnepatrnější slovo, neboť ze všeho budeme museti skládati účty. Máme své síly napnout až do konce, jako tělo Krista Pána na kříži, až k mezím našich možností a ještě přes ně.
Je proto falešné tvrditi, že křesťanství vůbec kdy hlásalo, že se nemá odporovati zlu. Ten, kdo by přihlížel nečinně ke křivdě, která se děje jeho bratrovi, k němuž má své závazky, a nepoužil by všech svých prostředků, všech svých sil, aby mu pomohl, by se prohřešil proti základnímu přikázání naší víry.
Výše citovaný úryvek pochází z pera jezuity Adolfa Kajpra, kněze, který se hitlerovské agresi (a později nástupu komunistů) veřejně postavil jako novinář a redaktor několika časopisů. Jeho texty, v nichž propojoval denní liturgická čtení s aktuální situací, tak byly oporou nejen pražské svatoignácké farnosti, ale také široké veřejnosti. Za „uveřejňování štvavých článků“ byl zatčen německými okupanty v březnu 1941, přežil pankrácké vězení, koncentrační tábory v Terezíně, Mauthausenu i Dachau. Po návratu do vlasti mu poválečná novinářská činnost vynesla stejné obvinění podruhé, tentokrát od komunistického režimu. Opět byl uvězněn v pankrácké věznici, následoval Mírov, Valdice a Leopoldov, z nějž už se živ nevrátil… Aktuálně v Římě probíhá druhá část jeho beatifikačního procesu.
(Adolf Kajpr SJ /1902–1959/; úryvek ze stati „Nastaviti levou tvář“, otištěno v „Poslu Božského Srdce Páně“, 1940; citováno a zpracováno podle knihy Přítomnost je vlastním Božím časem. Refugium 2021)