Milost a pokoj v Kristu.
Vážený a vítaný příteli! Váš milý bratr mi vyprávěl, že jste velice zarmoucen a doléhá na Vás smutek. O čem jsme spolu mluvili, to Vám bezpochyby sám sdělí. Vy však, můj milý Matthiasi, se nepoddávejte svým myšlenkám, ale naslouchejte, co Vám říkají druzí! (…)
Jelikož Bůh chce, abychom jeden druhého potěšovali a aby každý takové útěše věřil, nechte své myšlenky ty tam a vězte, že Vás jimi trápí ďábel, který nemůže vystát, když máme radostnou mysl.
Slyšte tedy, co Vám Božím jménem říkám, totiž: Buďte šťasten v Kristu, který je Vaším milostivým Pánem. Dovolte, aby se o Vás postaral; stará se o Vás i tehdy, když se Vám ještě nedostává toho, co byste rád. Žijte a očekávejte od něj to nejlepší. To je mu nadevše milé jako ta nejlepší oběť, jak říká Písmo. Neboť není milejší oběti, než radostné srdce. (…) Když Vás dobří lidé potěšují, milý Matthiasi, naučte se věřit, že k Vám jejich ústy mluví sám Bůh.
(Martin Luther /1483–1546/, dopis Matthiasi Wellerovi, 7. října 1534)