KARMEL

Pane a Bože, ležíme před Tvou Nejsvětější Tváří v celé své bezmoci! Jsme pohřebištěm svých vlastních hříchů, jsme pohřebištěm Tvého spravedlivého soudu…
Pane a Bože, kéž jsme vedeni Tvým dechem, přejdi nad námi v opojení Tvého Svatého Ducha! Vejdi do našich kamenných těl, vejdi do našich kamenných srdcí, vejdi do našeho kamenného ducha! Pane Bože, kéž burácí síla Tvého stvoření! Nedopusť, aby byly naše hříchy větší; aby bylo větší naše zoufalství; nedopusť, aby byla větší naše nepřístupnost! Přejdi nad námi, Pane Bože, v moci svého ohně, v moci své vichřice!
Vyřkni své Slovo, jímž vznikla nebesa a země! Vyřkni své Slovo, jímž v hodině Golgoty vznikla Nová smlouva! Vyřkni své Slovo, v této naší hodině, abychom se stali Tvým novým národem, Tvou novou církví, Tvou novou západní civilizací! Vyburcuj nás ze spánku, aby byl probuzen pramen Tvého světla, pramen Tvé lásky, pramen Tvého života v nás. Kéž nás přemůžeš svou nekonečnou láskou! Svatý Bože Otče, Synu a Duchu Svatý, kéž proudíš nad námi, kéž proudíš skrze nás, kéž proudíš z nás do celého světa! Kéž se nebe a země stanou jediným proudem, jediným vlněním a dmutím Tvého světla, Tvé lásky, Tvého života, jedinými potřikrát svatými Velikonocemi.

(Erich Przywara SJ /1889–1972/, Modlitby tohoto věku, 14; v době 2. světové války)