Elvira Moragas y Cantarero, pozdější bl. Marie Sagrario od sv. Aloise Gonzagy, se narodila v Lillo ve Španělsku dne 8. ledna 1881 jako třetí ze čtyř dětí Ricarda Moragase a Isabely Cantarero.
Když jí bylo pět let, byl její otec jmenován farmaceutickým zásobovatelem královské rodiny a celá rodina se proto přestěhovala do Madridu. I Elvíra se chtěla stát farmaceutkou jako její otec. V tehdejší době bylo ve Španělsku jen málo žen, které se dokázaly uplatnit v nějaké profesi, ale Elvíra byla houževnatá. Ve studiu vynikala nad ostatní studenty a stala se první ženou ve Španělsku, která se kvalifikovala ve farmacii a dosáhla titulu. Studia ukončila s vyznamenáním a začala pracoval se svým otcem. Po jeho smrti pokračovala v jeho práci a pro svou odbornost byla velmi uznávána
.
Ačkoliv měla pro farmacii velké vlohy a dosáhla velkých úspěchů, pocítila volání k řeholnímu životu a chtěla vstoupit na Karmel. Její duchovní vůdce ji doporučil, aby počkala, protože její mladší bratr ještě potřeboval její pomoc, a ona souhlasila. V roce 1915, ve svých čtyřiatřiceti letech, byla přijata jako postulantka na Karmel sv. Anny a sv. Josefa v Madridu. Dne 21. prosince začala noviciát a přijala jméno Sr. Marie Sagragrio od sv. Aloise Gonzagy. První sliby složila 24. prosince 1916 a slavné 6. ledna 1920, o slavnosti Zjevení Páně.
Marie Sagrario vedla v klášteře příkladný život. Její farmaceutické schopnosti byly sestrám velmi užitečné, ale mnohem více u ní obdivovaly její oddaností kontemplativnímu životu, její ctnosti a moudrost.
V roce 1927 se Marie stala převorkou a roku 1930 novicmistrovou. Svým novickám často říkala, že touží být mučednicí. 1. června 1936, krátce před vypuknutím občanské války ve Španělsku, která přinesla také velké náboženské pronásledování, byla podruhé zvolena do služby převorky. O dva dny později začal teror. Madrid se zmítal protináboženským pronásledováním a zuřivost rostla každým dnem. Matka Marie Sagrario usilovně hledala způsob, jak svou komunitu ochránit.
20. června téhož roku napadla klášter lůza; nastal nejvyšší čas odejít. Matka Marie Sagrario odvedla odvážně a důmyslně své sestry do bezpečí a řekla jim, ať zůstanou ve svých úkrytech, dokud zuřivost neodezní. Mnišky viděly vyrovnanost své převorky. Všimly si také, a později dosvědčily, že Marie Sagrario byla zcela odevzdaná do Boží vůle a připravená přijmout smrt, aby ochránila své sestry.
Marie Sagrario se ještě s jednou sestrou ukryla k jejím rodičům. Její bratr ji žádal, aby šla k němu, ale ona odmítla – chtěla zůstat tam, kde byla. Dne 14. srpna přepadli dům republikáni a obě sestry byly zatčeny. Jako převorku vyslýchali ji, a protože v klášteře nenašly žádné cennosti, snažili se ji přimět, aby prozradila, kde se nacházejí. Marie Sagrario však mlčela. A mlčela rovněž, když se jí ptali na ostatní sestry. Výslech byl hrubý, plný vyhrožování, ale Marie zůstala klidná. Dochovaná svědectví hovoří o její vyrovnanosti a odevzdanosti do vůle Boží.
Příštího dne, 15. srpna, o svátku Nanebevzetí Panny Marie, ji odvezli za město do parku sv. Izidora a zastřelili ji. Bůh přijal oběť jejího života a komunita pronásledování přežila. Matka Marie Sagrario byla blahořečena papežem Janem Pavlem II. 10. května 1998 a její památku na Karmelu slavíme 16. srpna.
(Podle B. Maria Sagrario... zpracovala: Martina Vintrová)