Doporučujeme
(rodiče Panny Marie a ochránci karmelitánského řádu • svatí • památka 26. července)
Texty propria
Jména rodičů Panny Marie, Jáchyma a Anny, jsou známa z apokryfního spisu z 2. století, tzv. »protoevangelia podle Jakuba« (1). Na východě je kult sv. Anny doložen již v 6. století, na západě v 10. století; kult sv. Jáchyma teprve ve 14. století. Roku 1481 přijal papež Sixtus IV. Annu do římského kalendáře. V byzantském ritu nám datum 25. července připomíná zasvěcení basiliky sv. Anny v Konstantinopoli. Původně se oba svátky slavily odděleně, společnou liturgickou památku stanovil až druhý vatikánský koncil.
Jméno maminky Panny Marie nás odkazuje k Anně (Chaně), matce Samuelově, která též zasvětila své dítě Bohu; dále k matce Tobijášově; a nakonec k prorokyni Anně, která vítá v Chrámě malého Ježíše.
Podle tradice se Anna narodila v Betlémě a vzala si Jáchyma z Nazareta; oba pocházeli z Davidova rodu. Spolu s manželem vychovávala svou dceru Marii k vzornému ctnostnému životu. Rodiče ji ještě jako dítě přivedli do chrámu a svěřili tamější péči a výchově (2). „Přijal ji kněz, políbil ji a požehnal jí: »Pán vyzdvihl tvé jméno po všechna pokolení. V tobě Pán na konci věků ukáže synům Izraele své vysvobození.« A postavil ji na třetí stupeň oltáře a Pán Bůh na ni seslal svou milost a její nohy se roztančily a celý dům Izraele v ní našel zalíbení. A rodiče odešli plni údivu, vzdávali Pánu Bohu chválu, že se jejich dcera neobrátila zpět. Maria rostla v chrámu jako holubice a přijímala potravu z rukou anděla.“ (Protoevangelium Jakubovo, 7,2b–8,1). Anna údajně zemřela v pokročilém věku.
Táž tradice říká o Jáchymovi, že byl pastýřem a vlastnil velká stáda; že však až do pozdního věku nezplodil potomka. „V Dějinách dvanácti izraelských kmenů byl Joachim, velmi bohatý člověk – odevzdával Pánu dvojnásobné dary a říkal: »To, co mám navíc, připadne všemu lidu, a co slouží k mému očištění, připadne Pánu, aby se nade mnou slitoval«. Přišel veliký den Páně a synové Izraele přinášeli své dary. Proti němu se však postavil Rúben: »Nemáš právo jako první odevzdat své dary,« řekl, »protože z tebe nevzešlo Izraeli semeno«.“ (Protoevangelium Jakubovo, 1,1–2). Maje na paměti Abraháma, který obdržel syna v pozdním stáří, rozhodl se Jáchym odejít do pouště a postit se zde po čtyřicet dní. Zjevil se mu anděl a sdělil mu budoucí narození dcery. Jáchym se vrátil z pouště ke své manželce a na cestě se s ní setkal u „Zlaté brány“ v Jeruzalémě.
Svatá Anna bývá zpravidla zpodobňována v dlouhém přepásaném šatu, s hlavou zahalenou závojem. Někdy drží v ruce knihu nebo lilii. Nejčastěji je ale vyobrazována spolu s Pannou Marií (svatá Anna „samodruhá“) nebo s Pannou Marií a Ježíškem (svatá Anna „samotřetí“).
Památka sv. Jáchyma a Anny se na Karmelu připomíná – stejně jako v celé církvi – 26. července.
(1) První bezpečná citace z tohoto protoevangelia se nachází u Eustathia z Antiochie (pol. 4. stol.), nejstarší části textu pocházejí z 2. století, poslední redakce zřejmě probíhala v 5. století. Text Jakubova protoevangelia v latinském překladu vydal roku 1552 francouzský jezuita Guillaume Postel.
(2) Na základě této tradice se vyvinul i liturgický svátek Obětování Panny Marie, v současné době slavený 21. listopadu jako památka Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě.
(Podle St. Joachim and St. Anne... zpracoval: Norbert Žuška, OCarm.)
Karmelitánský lekcionář
První čtení: Sir 44,1.10–15
Žalm: 132(131),11.13–14.17–18 Odp.: Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida.
nebo:
První čtení: Sir 26,1–4.16–21
Žalm: 128(127),1–2.3.4–5 Odp.: 1a
Evangelium: Mt 13,16–17