XIX. V tomto způsobu požívání a spojení duše s Bohem a Marií mám sotva nějaký obraz nebo představu o láskyplné Matce, neboť se to děje velmi vznešeně a cele v duchu, odtažitě od všeho, co spadá do obraznosti nebo smyslu. Zůstane pouze velmi duchovní vědomí a vzpomínka na Boha a Marii jako spojených v jedno shodně s tímto pohledem a onou vzpomínkou na Marii, jak je jedno v Bohu a s Bohem, plyne či plane a hoří má láska cele k Bohu a Marii jako k jednomu jednoduchému předmětu.
Totéž se děje i v mém denním styku s nimi. Když vrhnu láskyplný pohled k Bohu s vroucí touhou, abych ve všem, co mám konat nebo minout, splnila Jeho nejsvětější vůli, je s tím spojen podobný pohled na láskyplnou Matku s podobnou touhou, abych se jí ve všem líbila, s převelikou jednoduchostí, klidem a duševní jasností. Připadá mi to jistým způsobem jako stálé zjevování, jakési stálé požívání a spojení s Bohem a Marií v Bohu, neboť má duše je od nich takřka neodlučitelná, protože můj rozum, paměť a vůle jsou jako podstatně k nim přimknuty a mají jejich poznání, památku a lásku takřka otištěnou v sebe.
Nedovedu to již slovy dále objasnit, ani vyjádřit způsob, jak se cítím ovládnuta, oduševněna, oživena a vedena duchem Mariiným, a ani způsob, jak přijímám v duši Božské působení od jejího ducha a skrze jejího ducha. To mi musí zůstat v peru.
