Doporučujeme
Předkládáme zde jeden z nejpůsobivějších textů ze spisku "Výroky o světle a lásce" od sv. Jana od Kříže. Nabízí vhled do autorovy osobní spirituality charakterizované odvážnou intimitou vztahu k Bohu, autentickou pokorou, vědomím Božího obdarování, ale i lidské velikosti a důstojnosti.
Anselm z Canterbury (1033/4-1109)
Nuže, človíčku, ustaň na chvíli od své práce, vzdal se trochu od myšlenek, které ti nepopřávají klidu. Odhoď nyní starosti, které tě tíží, a nech stranou své namáhavé činnosti. Uvolni se trochu pro Boha a na chvilku v něm spočiň.
Marie Magdaléna de’ Pazzi (1566-1607)
Inspirace pro náš duchovní život
Dne 2. dubna letošního roku jsme oslavili 450. výročí narození svaté Marie Magdalény de’ Pazzi, florentské karmelitky (původní nereformované větve, O. Carm.), světice a mystičky. Tím jsme zároveň na Karmelu zahájili její jubilejní rok – rok, s nímž je spojena možnost získat v karmelitánských kostelích a kaplích plnomocné odpustky; rok, který potrvá až do 25. května 2017 (kdy si připomeneme 410. výročí její smrti).
Alžběta od Nejsvětější Trojice (1880-1906)
Církev mi dopřála uslyšet: »Přijď, Nevěsto Kristova!«, zasvětila mě a nyní je vše »dokonáno«. Nebo, lépe řečeno, všechno začíná, protože sliby jsou jen jakýmsi počátkem a každým dnem se mi »život nevěsty« zdá hezčí, světlejší, více ponořený do míru a do lásky.
Terezie Benedikta od Kříže (Edith Stein)
Člověk touží po tom, aby byl stále znovu obdarováván bytím, aby mohl vyčerpat to, co mu okamžik zároveň dává i bere. Nechce se vzdát toho, co mu dává plnost, a chtěl by být bez konce a bez hranic, aby to měl úplně a ustavičně. Radost bez konce, štěstí beze stínu, láska bez hranic, vystupňovaný život bez ochabnutí, co nejmocnější čin, jenž je zároveň dokonalým pokojem a uvolněním ode všech napětí – to je věčná blaženost (...) To je bytí, o něž člověku v životě jde.
 |
Flos Carmeli, vitis florigera, splendor coeli, virgo puerpera singularis, Mater mitis sed viri nescia, carmelitis esto propitia, stella maris. |
Květe Karmelu, révo nesoucí květy, záři nebe, panno – rodičko, jediná, tichá matko, však neznající muže, karmelitánům buď milostivá, hvězdo mořská. |
(karmelitka • blahoslavená • nezávazná památka 9. července)
Jana se narodila roku 1428 v Reggio Emilia v severní Itálii. Rodiče se jmenovali Šimon a Kateřina. O jejím raném dětství víme málo: měla dvě sestry, kterým pomohla, aby se mohly vdát, a jednoho bratra. Jana sama obdržela od rodičů dovolení stát se karmelitánskou mantellatou (1).
Marie Magdaléna deʼ Pazzi (1566-1607)
Láska k Bohu a láska k bližnímu se políbí a často spolu tančí nádherný tanec před trůnem Svatého Trojjediného. Láska k Bohu a láska k bližnímu jsou si velmi blízko a kdo je vidí z dálky a neumyl si oči, tomu se zdají stejné.
Mariánská antifona Flos Carmeli se pojí se svátkem Panny Marie Karmelské snad od samotného zavedení svátku v roce 1374.
Marie Magdaléna de’ Pazzi (1566-1607)
Duch svatý přichází do duše s pečetí Slova, s pečetí krve obětovaného beránka, ba tato krev jej dokonce má k tomu, aby přišel, přestože Duch sám vane a žádá si přijít. Tento vanoucí Duch je v sobě bytím Otcovým a bytím Slova a vychází z bytnosti Otcovy a z lásky Slova a vstupuje do duše jako tryskající pramen a ta se do něho noří.
Jiří Preca (1880-1962)
Modlitba k Duchu Svatému...