29. listopadu - nezávazná památka

Pierre Berthelot (narozen 12. 12. 1600 v Honfleur ve francouzském kraji Calvados) byl od svého mládí námořníkem. Již r. 1619 plul do Indie. V r. 1635 tam v Goa vstoupil do kláštera bosých karmelitánů a 25. 12. 1636 složil sliby jako Dionýsius od Narození. Ostatním bratřím byl vzorem ctností. 24. 8. 1638 přijal kněžské svěcení a měsíc nato byl požádán, aby jako duchovní a zároveň odborník v navigaci a malajštině doprovodil královské vyslance k sultánovi na Sumatru. Jeho průvodcem byl laický bratr Redemptus od Kříže (Tomáš Rodriguez, narozený kolem r. 1598 v Portugalsku). Šťastně přistáli v Achén, vlídné přijetí však bylo jen lstí. Všichni byli zajati, mučeni a nuceni přijmout islám. Po odsouzení k smrti Redemptus zahynul mezi prvními. Dionýsius byl popraven poslední - přál si povzbuzovat ostatní. Zemřeli 29. 11. 1638. Za blahoslavené je prohlásil Lev XIII. v roce 1900.

Fotografie z místa, kde stál původní karmelitánský klášter v Goa: ZDE >>>

Ze spisu "Výstup na horu Karmel" od sv. Jana od Kříže

(Kdo se opravdu zapírá a nese Kristův kříž)

"Chce-li kdo sledovat mou cestu, ať popírá sám sebe a vezme svůj kříž a následuje mě! Protože kdo by chtěl svou duši zachránit, ztratí ji, ale kdo ji ztratí pro mne, získá ji." (Srv. Mk 8,34n).
Ach, kdo by zde nyní mohl dát pochopit a uplatnit a zakusit, čím je tato rada, kterou nám tu dává náš Spasitel, že se máme popírat, aby duchovní (lidé) viděli, jak odlišný je způsob, jaký mají na této cestě dodržovat, od toho, co si mnozí z nich smyslí! Někteří se domnívají, že stačí jakýkoli způsob ustranění a obnovení ve vnějších věcech; jiní se spokojují do jisté míry s cvičením ve ctnostech, s pěstováním modlitby a s umrtvováním, ale nedospívají k obnažení a chudobě, nebo k odcizení nebo k duchovní čistotě, což všechno je jedno a zde nám to radí Pán; protože ještě spíše živí a zahrnují svou přirozenost útěchami a duchovními pocity, než aby ji obnažovali a popírali ji v tom a v jiných věcech pro Boha.
Tím se duchovně stávají nepřáteli Kristova kříže (srv. Flp 3,18), protože pravý duch hledá v Bohu spíš nepříjemné než příjemné a víc se kloní k utrpení než k útěše, k postrádání všech dober pro Boha než k jejich vlastnění, a k vyprahlostem a k sklíčenostem než k sladkým sdílením; neboť ví, že toto je následování Krista a popření sebe samého, a tamto že je snad hledání sebe v Bohu, a to je zcela v rozporu s láskou.
Jestliže se člověk rozhodne podvolit se a nést tento kříž, to znamená, když se opravdu rozhodne, že bude chtít a hledat a snášet ve všem námahu pro Boha, nalezne ve všem velkou úlevu a sladkost... Protože prospěch má jen z následování Krista. On je cesta, pravda a život a nikdo nepřichází k Otci než skrze něho, jak říká sám u svatého Jana (srov. Jan 14,6). Kristus je cesta a touto cestou je umírání naší přirozenosti.

(L.2, c. 7, n. 5.7.8.9)

Modlitba

Všemohoucí věčný Bože, tys dal blahoslaveným Dionýsiovi a Redemptovi milost pro Krista také trpět; přispěj i nám v naší slabosti svou božskou pomocí, abychom tě svým životem vyznávali se stejnou statečností, s jakou oni pro tebe neváhali zemřít. Skrze tvého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

Karmelitánský lekcionář

První čtení: Řím 5,1-5
Žalm: 124(123) 2-3.4-5.7b-8    Odp.: 7a
Evangelium: Jan 12,24-26

Související texty

Životopis bl. Dionýsia od Narození a Redempta od Kříže