Doporučujeme
Anno Brandsma se narodil roku 1881 v nizozemském Frísku. Roku 1898 vstoupil na Karmel a jako řeholní jméno přijal jméno svého otce – Titus. Časné sliby složil v říjnu 1899, na kněze byl vysvěcen 17. června 1905. Zabýval se studiem filozofie a mystiky. Spolupracoval při zakládání katolické univerzity v Nijmegen (1923), později se stal jejím rektorem.
Ve 30. letech otevřeně kritizoval nacistickou ideologii, během okupace Holandska hájil svobodu katolického tisku a novinářské práce vůbec. V lednu 1942 byl uvězněn, 26. července 1942 byl usmrcen fenolovou injekcí v koncentračním táboře Dachau. Za blahoslaveného byl prohlášen roku 1985. V češtině je dostupný jeho životopis od autorské dvojice Scapin – Secondin (KNA 1994).
Svatořečen bude papežem Františkem v Římě v neděli 15. května 2022.
„Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není tady, byl vzkříšen!“ (Lk 24,5n)
Požehnané Velikonoce 2022 přejí bratři karmelitáni
Papež František dnes ve Vatikánské bazilice vedl velkopáteční obřady, které zahajuje působivý moment prostrace před oltářem Konfese, kdy hlavní celebrant vleže uctívá vystavený kříž. Po krátkém tichu pak následuje vstupní modlitba Reminiscere: Rozpomeň se, Bože, na skutky svého slitování... Po zpěvu Janových pašijí pronesl kazatel papežského domu, kard. Raniero Cantalamessa, velkopáteční homilii, kterou přinášíme v plném znění.
Ano, Kristus je znovu přibíjen na kříž v matkách, které oplakávají nespravedlivou smrt svých manželů a synů. Je křižován v uprchlících, kteří s dětmi v náručí prchají před bombami. Je křižován ve starých lidech, kteří jsou ponecháni osamělé smrti, v mladých zbavených budoucnosti, ve vojácích posílaných zabíjet své bratry. Tam je dnes Kristus přibíjen na kříž.
S Bohem se vždy můžeme navrátit k životu. Odvahu tedy, ubírejme se k Velikonocům v jeho odpuštění. Kristus se totiž ustavičně za nás přimlouvá u Otce a při pohledu na náš násilnický a zraněný svět neúnavně opakuje: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ A my nyní vyslovme totéž mlčky ve svém srdci. „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“
(papež František, promluva na Květnou neděli 2022)
CELÝ ČLÁNEKMaria, Matko Boží a Matko naše, v této přetěžké hodině se utíkáme k tobě. Ty jsi Matka, miluješ nás, znáš nás a víš o všem, co nám leží na srdci. Matko milosrdenství, tolikrát jsme zakusili tvou starostlivou péči, tvou přítomnost, přinášející pokoj, protože nás pokaždé přivedeš k Ježíši, knížeti Pokoje.
Vyzývám všechna společenství a všechny věřící, aby se ke mně v pátek 25. března, na slavnost Zvěstování Páně, připojili a učinili slavnostní akt zasvěcení lidstva, zejména Ruska a Ukrajiny, Neposkvrněnému srdci Panny Marie, aby ona, Královna míru, vyprosila světu mír.
Papež František zakončil generální audienci modlitbou, kterou napsal neapolský arcibiskup Mimmo Battaglia.
Polský paulín, otec Pawel Tomaszewski, svědčí o svém útěku z Mariupolu.
Arcibiskup Visvaldas Kulbokas, apoštolský nuncius na Ukrajině, v rozhovoru pro Papežskou nadaci Kirche in Not (Aid to the Church in Need, Pomoc trpící církvi) popisuje situaci v Kyjevě.
„Rmoutí nás utrpení, kterému byli nezaslouženě vystaveni naši bratři a sestry na Ukrajině“, píše skupina dvou set třiceti tří kněží a jáhnů ruské pravoslavné církve a obrací se s důraznou výzvou na všechny, na nichž závisí ukončení války na Ukrajině, jimi označované za „bratrovražednou“.