P. Vojtěch Kodet, O.Carm.
Generální kapitula řádu není pouze shromážděním pracovním, organizačním, ale snaží se také shromáždit a šířeji nabídnout duchovní podněty v rámci celé rodiny Karmelu. To je důvod, proč bych obsah některých zpráv nebo svědectví, které byly předneseny na kapitule, konané letos 4.–22. září v Sassone u Říma a jíž jsem se mohl účastnit, rád předložil i čtenářům časopisu Karmel.
Letošní generální kapitula byla zvláštní tím, že byla slavena ve spojitosti s výročím 800 let od sepsání naší řehole sv. Albertem Jeruzalémským. Téma kapituly proto znělo: „In obsequio Jesu Christi. Modlící se a prorocké společenství v měnícím se světě“. Tomuto tématu byly věnovány zvláště první dny kapituly.
Hned druhý den byl dnem duchovní obnovy na zmíněné téma a vedl ji náš spolubratr Eugene Kaboré, biblista z Burkina Faso. Upozornil na podstatné změny současné společnosti, která se stává společností bez morální zodpovědnosti, bez respektu k všelidským hodnotám. Bylo zajímavé slyšet tohoto bratra černé pleti, jak mluví o „džungli, ve které žijeme“. Naše odpověď musí podle něj spočívat v autentičnosti našeho zasvěceného života a v solidaritě s potřebnými. Každý žák proroka Eliáše by měl být živým svědkem hodnot Božích i lidských, žít plány Boží a ne svoje. Proto by měl být člověkem, který Bohu naslouchá a poslouchá ho. Nejvíce mě zasáhla jeho věta, že „v prorocké škole se nestuduje diplomacie“.
V průběhu dalších dní jsme mimo jiné vyslechli náročnou přednášku profesora sociologie Romea Ciminello o proměnách současného světa. Jako negativní jevy současnosti uvedl především sekularizaci, explozi individualismu, terorismus zasahující psychologickou stránku našeho života, organizovanou nespravedlnost, stále rostoucí konzumismus, s nímž se prohlubuje bída a hlad ve světě. Statistiky, které uváděl, byly opravdu otřesné.
Snad nejlepším příspěvkem byla přednáška P. Timothy Radcliffa OP, bývalého generálního převora dominikánů, na téma „Modlící se a prorocké společenství“. Upozornil především na nedostatek ticha v našem životě, což brání modlitbě a naslouchání, a na pokušení rivality, která ničí v zárodku každý prorocký rozměr našeho života. Zajímavé byly pak i odpovědi bratří ve skupinách na otázky, které nám dal a které se týkaly toho, jak pěstujeme ticho v našem životě, v čem jsme znamením naděje pro lidi kolem nás a jak můžeme dosáhnout hlubšího pokoje a svobody od rivality.
Čeští účastníci generální kapituly s novým generálním převorem.
Další přednášející – prof. Donna Orsuto, která vyučuje na Institutu spirituality na Gregoriáně – měla poměrně obsáhlou přednášku o našem charismatu. Nastiňovala náš kontemplativní život uprostřed světa a přitom kladla veliký důraz na vyváženost naší činnosti a tichého času s Bohem, na konkrétní čas a místo pro přebývání v naslouchání Bohu, na věrnost cele a kapli.
Další příspěvek s názvem „Ekonomická misie“ přednesl německý kapucín P. Helmut Rakowski. Zaměřil se na misie z ekonomického pohledu, na důležitost ekonomické solidarity, která je službou evangelizaci. Rozdělil se o svoji zkušenost z jejich společenství při hledání náležitého – vzhledem k současnému světu – vztahu nás, řeholníků, k penězům. Zdůraznil, že nejtěžší je spravovat peníze bratrsky, a nastolil pět kritérií, kterými by se mělo toto bratrské zacházení s penězi vyznačovat: průhlednost, spolupráce, spravedlnost, solidarita, střízlivost (prostota). Všichni se stále musíme učit vztahu k penězům a správnému způsobu rozhodování při jejich užívání. V žádném společenství není možné, aby vážná finanční rozhodnutí dělal jeden člověk. Všichni, jak bohatí tak chudí, se musíme učit žít solidaritu, která je modelem nových vztahů ve světě.
Shromáždění kapituly se zúčastnilo na svatopetrském náměstí
generální audience s Benediktem XVI.
Zajímavý byl také referát našeho otce Josefa Jančáře, mezi jiným pro analytický rozklad příčin odchodů bratří a sester ze zasvěceného života, které během poslední doby proběhly.
Důležitým úkolem generální kapituly byla volba nového generálního převora a celé generální rady. Zvláště při volbě generála, která byla 13. září, jsem vnímal velmi dobrou, bratrskou a slavnostní atmosféru. Za nového generálního převora řádu byl zvolen téměř jednohlasně (70 hlasů z 82 možných) Fernando Millán Romeral ze Španělska. Je mu 45 let a do této chvíle působil jako profesor na Teologické fakultě v Comillas, má doktorát z filosofie a teologie, je členem Karmelitánského institutu a ve své provincii byl radním, pověřeným péčí o formaci.
Generální převorové rádu karmelitánů v poslední době (zprava doleva):
Falco Thuis (1971–1983), John Malley (1983–1995),
Joseph Chalmers (1995–2007) a Fernando Millán (2007– ).
Večer 14. září pak mezi nás přijeli pozvaní hosté, zástupci celé karmelské rodiny: mnišky, kongregační sestry, terciáři, členové různých hnutí s naší spiritualitou a také jeden náš poustevník – Fabian Rosetti, který v Texasu založil poustevnu a nyní je převorem poustevnické komunity pěti bratří. Mezi jednotlivými referáty těchto hostí vystoupila také naše terciářka Vladimíra Polišenská. Její příspěvek byl přijat velmi kladně a také ho najdete (spolu s několika fotografiemi z generální kapituly) na stránkách tohoto čísla časopisu Karmel. Zajímavé bylo dále vystoupení italských manželů Taddea a Marie Manellových z komunity rodin Carmelo Domestico. Mluvili o důležitosti svědectví křesťanských rodin, které jsou povolány jít v této době často jako Eliáš proti proudu společnosti. Na prohlubující se rodinný individualismus a ekonomickou nezávislost jednotlivých členů rodiny za účelem vlastního požitku je podle nich třeba reagovat semknutím se rodiny, manželskou věrností a ekonomickou solidaritou.
P. Yohannes Indrakasuma z Indonésie, zakladatel Kongeregace sv. Eliáše, nás seznámil se svou rozsáhlou pastorační činností, která je jakýmsi novým hnutím uprostřed Karmelu. Jeho spiritualita i činnost vychází ze spojení karmelské spirituality s charismatickou obnovou. Tento náš spolubratr založil tři různá společenství, která navzájem spolupracují: společenství sester (Dcery Karmelu), bratří (Kongregace sv. Eliáše) a laiků (Komunita Nejsvětější Trojice). Ve svém programu mají všichni denně dvě hodiny modlitby v tichu, breviář a slavení eucharistie. V neděli je tato mše v duchu charismatické obnovy spojená s uzdravováním. Za cíl si kladou uvést lidi do zkušenosti s láskou Boží, s živým Kristem. Každý jejich dům je domem exercicií a duchovních obnov, kterých se účastní i 200–600 lidí najednou. Obnov pro mladé se většinou účastní víc jak tisíc zájemců. Dělají také takto ve velkém i exercicie pro děti od 6 do 12 let. Exercicie mají trojstupňové: pro začínající, kterým zprostředkují první zkušenost s Bohem, uzdravení a osvobození; pro pokročilejší, které vedou k hlubokému obrácení, k pokání a životu ze svátostí a ze Slova Božího; a pak pro ještě pokročilejší, které vyučují ke službě. Dnes dávají exercicie po celém světě. Konkrétní společenství funguje na systému buněk, kdy každá buňka má 4 až 16 lidí. Do komunity laiků, která vznikla v r. 1998, v poslední době vstoupilo na 8 tisíc lidí. Dnes mají komunity nejen v Indonésii, ale také v USA, v Holandsku, Itálii, Německu a Číně.
Jako host nás přišel pozdravit také generální představený bosých karmelitánů Luis Aróstegui Gamboa OCD. Setkání s ním bylo velmi přátelské a bratrské. Také jeho přednáška (na téma kapituly) i promluva při mši byly velmi obohacující. Podle něj jsou pro nás v dnešním světě hlavními výzvami hlad a bída, které odporují základním lidským právům člověka, a dále pak odpad od náboženského a řeholního života, růst konzumismu a individualismu a nárůst nekřesťanů ve světě. Přitom svět, ve kterém se toto děje, není světem mimo nás, my sami v něm žijeme. Prorocké svědectví Karmelu vidí především v bratrském životě a v našem zakotvení v Kristu. Přitom vnímá v řeholních komunitách na jedné straně velkou potřebu vztahů a na druhé straně faktický individualismus. Pokud ale Ježíš není skutečným středem našeho života a naší komunity, která se shromáždila a žije pro Něj, už tím samým přestáváme být prorockým znamením. Přitom řeholní život není jen oběť, ale také radost z toho, že mohu být s Ním. Karmel se však pro svůj zájem o spiritualitu nesmí vzdálit potřebám lidí. Pravá spiritualita musí mít zájem o svět a vést k proměně mentality ve společnosti. Autentická zkušenost s Bohem nutně vede k objevení důstojnosti člověka.
Musím říci, že účast na generální kapitule pro mne byla velmi přínosná. Snad i z tohoto neúplného výčtu referátů a tlumočených myšlenek to lze vytušit. Ale nedá se takto předat obohacení, které mi přinesly osobní neformální rozhovory s bratřími z celého světa.
