Terezie z Lisieux – z dopisu Celině z 19. srpna 1894
Je dobré trpět pro někoho kdo nás miluje až k šílenství, a v očích světa platit za blázna. Lidé posuzují druhé podle sebe, a protože svět je pošetilý, pokládá nás přirozeně za pošetilé!...
Ale konečně, my nejsme první. Jediné obvinění, které předhazoval Herodes Ježíši bylo, že prý je blázen, a já si to myslím také… Ano, bylo to bláznovství, hledat chudá, malá, smrtelná lidská srdce, aby si v nich mohl zřídit trůn. On, Král slávy, který trůní na cherubínech… On, jehož nebesa nemohou obsáhnout… Byl blázen, náš vřele Milovaný, neboť přišel na zem, aby udělal z hříšníků své přátele, své důvěrníky, sobě podobné, on, který byl s oběma klaněníhodnými Osobami Nejsvětější Trojice dokonale blažený! … Nikdy bychom nemohli vykonat pro něho pošetilosti, ke kterým se on odhodlal pro nás, a naše činy vůbec nezaslouží tento název, protože jsou příliš rozumné a jsou daleko pod úrovní toho, co by chtěla uskutečnit naše láska. Svět je tedy bláhový, neboť neví, co udělal Ježíš, aby ho zachránil. Svět chce strhnout všechno na sebe, svádí lidi a přivádí je ke studnám, které nemají vody…
Přeložila sr. Terezie Brichtová O. P.
Z časopisu „Karmelimpuls“ 1/1993 str 4.
