Bl. Alžběta od Nejsvětější Trojice
Tento svůj duchovní odkaz napsala Alžběta formou dopisu pro svou představenou, sestru Marii Germainu, v posledních týdnech svého života (na konci října 1906).
J.M.+J.T. (= Josef, Maria, Ukřižovaný, Jan, Terezie)
Má drahá matko, můj svatý knězi,
až budete číst tyto řádky, vaše malá Chvála slávy už nebude zpívat na této zemi, ale bude pobývat v nekonečném Domově Lásky, a tak jí budete moci věřit a poslouchat ji jako Boží „hlásnou troubu.“ Drahá matko, chtěla bych vám říci, co všechno jste pro mě byla. Ale chvíle je tak vážná, tak slavnostní... Nechci se nijak zdržovat věcmi, které bych asi snížila, kdybych je chtěla vyjádřit slovy. Vaše dítě vám chce vyjevit, co cítí, nebo lépe řečeno, co mu Bůh dal pochopit v hodinách hlubokého usebrání, sjednocujícího doteku.
„Jste mimořádně milována.“ Milována tou zvláštní láskou, kterou měl Mistr pro některé zde na zemi a která je zavedla velmi daleko. Neříká vám jako Petrovi: „Miluješ mě více než tito zde?“1 Matko, poslouchejte, co On říká vám: „Nech se milovat více než tito zde. To znamená bez obav z jakékoli překážky, protože já můžu rozlévat svou lásku, na koho se mi zlíbí.“ „Nech se milovat více než tito zde; to je tvé povolání, a když mu budeš věrná, učiníš mě šťastným, protože tím oslavíš moc mé lásky. Tato láska vždy dokáže napravit, co bys pokazila. Nech se milovat více než tito zde.“
Tolik milovaná matko, kdybyste věděla, s jakou jistotou vidím Boží plán s vaší duší! Zjevuje se mi jakoby v obrovském světle, a také chápu, že tam Nahoře budu zase já plnit kněžskou službu vůči vaší duši. To Láska mě připojuje ke svému dílu na vás, ó matko; jak velké a dokonalé je to dílo od Boha a jak jednoduché pro vás, a to je přesně to, co ho dělá tak skvělým. Matko, nechte se milovat více než ostatní! Vysvětluje to všechno a brání vaší duši, aby se divila.
Pokud jí to dovolíte, vaše malá hostie stráví své Nebe v hlubině vaší duše: zachová vás ve společenství s Láskou, ve víře v Lásku, a to bude znamením jejího přebývání ve vás. V jaké důvěrnosti budeme žít... Drahá matko, kéž se váš život také odehrává v nebesích, tam, kde já budu zpívat vaším jménem věčné Sanctus, bez vás nebudu před Božím trůnem dělat nic, dobře víte, že nesu vaši pečeť a že něco z vás se objevilo2 s vaším dítětem před Boží tváří. A také já prosím vás, abyste nedělala nic beze mě, vždyť jste mi to dovolila. Budu žít ve vás, tentokrát budu já vaší Maminkou, která vás bude učit, aby to, na co já už mohu patřit, vám prospělo, abyste na tom měla účast a abyste také žila životem blažených.
Ctihodná matko, matko mně daná od věčnosti, odcházím a zanechávám vám to povolání, které bylo v lůně bojující církve mým a které od této chvíle budu bez ustání naplňovat v církvi vítězné: „Chvála slávy Nejsvětější Trojice.“ Matko, nechte se milovat více než tito zde: takto Mistr chce, abyste byla chválou Jeho slávy! Raduje se, že ve vás buduje svou lásku pro svou slávu, On sám to chce činit, i kdybyste vy pro to, abyste získala tuto milost, nebyla udělala nic, jen to co může tvor: dílo hříchu a bídy. Tolik vás miluje! Miluje vás „více než tyto,“ udělá ve vás všechno, půjde až do krajnosti, protože když je Jím nějaká duše takto milována, milována láskou neměnnou a tvůrčí, láskou svobodnou, která proměňuje, jak se Jemu líbí, ó, jak daleko tato duše dojde!
Matko, věrnost, kterou po vás Mistr žádá, je, abyste byla stále ve společenství s Láskou, abyste zmizela, abyste zakořenila v této Lásce, která chce označit vaši duši pečetí své moci, své velikosti. Nikdy nebudete banální, pokud budete bdělá v lásce! Ale ve chvílích, kdy budete cítit jen to, jak jste zničená, vyčerpaná, budete se Mu líbit, pokud zůstanete věrná víře, že On stále působí, že vás přesto miluje, a snad ještě víc, protože Jeho láska je svobodná a protože se na vás chce právě takto oslavit, a vy se necháte milovat „více než tito zde.“ Myslím, že to je ono. Žijte v hloubi své duše! Můj Mistr mi dává jasně pochopit, že tím3 chce tvořit úžasné věci: jste povolána vzdávat čest Prostotě božského Bytí a oslavovat moc Jeho Lásky. Věřte Jeho „hlásné troubě“ a čtěte tyto řádky, jako by přicházely od Něj. †
(Myšlenky sv. Anděly z Foligna)
„Miluji tě, miluji tě víc než
kdokoli jiný v tomto údolí...
To já přicházím a přináším ti
nepoznanou radost...
vstoupím do tvých hlubin.
Moje snoubenko! Uložil jsem se
a odpočinul si v tobě, teď usedni
a odpočiň si ty ve mně!...
Miluj mě, celý tvůj život
se mi bude líbit, jen když mě
budeš milovat!... Udělám v tobě
veliké věci, v tobě budu
poznáván, oslavován, chápán...“
Z francouzštiny přeložila Alžběta Graubnerová.
