P. Vojtěch od sv. Hedviky OCD
Svatý Jan od Kříže, Krátké spisy a korespondence,
Kostelní Vydří, 1998, 183 ss.
Když během druhé světové války a těsně po ní v dominikánské edici Krystal v Olomouci postupně vyšla díla svatého Jana od Kříže, byla to v oblasti české duchovní literatury velká událost. Avšak již v té době byl překlad P. Jaroslava Ovečky SJ poněkud archaizující, takže další desetiletí rozdíl oproti běžné mluvě jen prohloubila. Připojíme-li k tomu fakt, že jinak velmi pečlivé a podrobné (možná až příliš rozsáhlé) úvody a poznámky tohoto překladatele a velkého znalce mystiky odrážejí výsledky teologického bádání v této oblasti z první poloviny dvacátého století, avšak dále ze zcela pochopitelných důvodů jít nemohou, pak je nabíledni, že bylo jen otázkou času, kdy se po sametové revoluci objeví překlad nový.
Po ještě poněkud rozpačitém vydání Temné noci v roce 1995 jsme se rozhodli připravit postupně do tisku všechna díla Mystického učitele v takovém překladu a s takovým doprovodným aparátem, aby to odpovídalo světovému standardu.
Tomu odpovídá první titul ze zmíněné řady, jenž vyšel v srpnu tohoto roku a nese název Krátké spisy a korespondence. Obsahuje následující menší světcova díla: Výroky o světle a lásce, Výstrahy, Čtyři rady řeholníkovi, Stupně dokonalosti, Posudek a dobrozdání a Směrnice pro bratrstvo nazarénů, jakož i dochované „torzo“ jeho korespondence čítající třiatřicet dopisů či jejich zlomků. Kromě toho, že každému dílku předchází krátký úvod, přibližující vznik, adresáty a obsah spisu, doprovází je také nutné věcné a textové poznámky.
Samostatným dílem pak je Všeobecný úvod (ss. 9–57), který čtenáře seznamuje se životem, dobovým pozadím a spisy svatého Jana od Kříže, přičemž zde nechybí ani probrání základních témat a nauky o duchovním rozvoji. Každá část tohoto úvodu je navíc doplněna o seznam základní doplňující literatury v dané oblasti. Záměrem je nabídnout čtenáři, dříve než se ponoří do četby této „klasiky“ v oboru křesťanské mystiky, základní orientaci, jež by mu čtení usnadnila a pomohla mu vyvarovat se častých chyb. K tomu výslovně slouží i závěrečné stránky všeobecného úvodu.
Překlad díla od dr. Eduarda Hodouška z roku 1994, je velmi zdařilý a citlivý. Jakou hodnotu mají mé úvody a poznámky, musejí posoudit jiní.
Pevně věřím, že vydání tohoto a dalších svazků děl svatého Jana od Kříže bude přinejmenším stejně významnou událostí jako již zmíněné dominikánské vydání Ovečkova překladu a že přispěje k duchovnímu pokroku všech, kdo je budou číst.
