Jan od Kříže
Nic mi nevezmeš, můj Bože, z toho, co jsi mi už jednou daroval ve svém jednorozeném Synu Ježíši Kristu. V něm jsi mi dal vše, po čem toužím. Proto se budu radovat, když na tebe čekám a ty přicházíš.
Avšak – proč váhavě čekat, když přece mohu Boha milovat na místě ve svém srdci?
Moje je nebe a má je země, moji jsou lidé, dobří jsou moji a zlí jsou moji, moji jsou andělé, má je Matka Boží, všecko, co tu je, je moje; ano, Bůh sám je můj a žije pro mne, neboť Kristus je můj a je tu zcela pro mne. Tedy – co chceš, co tu ještě hledáš, duše moje? Tvoje je všecko a vše je pro tebe.
Nemysli si, že jsi tak nepatrný, a neživ se drobky, které padají ze stolu tvého Otce.
Napřim se a buď nádherný ve své nádheře, žij v ní a těš se z ní –
a přání tvého srdce se naplní.
(z: „Modlitby zamilovaného“, Karmelimpulse, 4, IV, 4, 1994)
Přeložil Dr. Vojtěch Pola.
