V Nantes v západní Francii se uskutečnilo ve dnech 29. srpna až 10. září setkání karmelitánů z celého světa. Z České republiky byl pozván náš generální delegát P. Josef Jančář, O.Carm. Protože však několik dnů před odjezdem onemocněl, vyslal mě jako svého zástupce.
Program setkání byl rozdělen na dvě části: V týdnu od 29. srpna do 4. září bylo jako ústřední téma „Rodina Karmelu“. Byly přítomny i zástupkyně kontemplativního 2. řádu ze Španělska a Itálie, zástupci sekulárních institutů, 3. řádů a všech, kteří jsou například prostřednictvím škapulíře spojeni s karmelskou rodinou.
Celkem asi 100 delegátů všech společenství bylo ubytováno v diecézním pastoračním středisku v Nantes. Po ranní modlitbě v 7.30 následovala snídaně a pak dopolední program. Po obědě ve 12.30 a chvilce oddechu program pokračoval a vrcholil mší svatou v 18.00 hodin. V 19.30 byla večeře a po ní příležitost k osobním rozhovorům a osobní modlitbě.
Po úvodním pozdravu P. Johna Mallyho, generálního priora Karmelitánského řádu následovaly referáty z jednotlivých zemí a společenství. Při přednáškách byl zajištěn perfektní simultánní překlad. Jednací řečí byla angličtina, španělština a italština. Já se „svou“ němčinou jsem byl odkázán na pomoc německy mluvících spolubratrů. Zvláště zajímavá byla setkání v malých skupinkách cca po 10 účastnících. Výsledky těchto setkání byly přístupné i ostatním. Zamýšleli jsme se nad charismatem Karmelu, pokoušeli jsme se na základě rozdílných výchozích postojů a různého kulturního dědictví formulovat podstatu Karmelu a prostředky vedoucí k cíli.
Zakončením 1. týdne bylo přijetí u starosty města Nantes v sobotu večer, které bylo spojené s recepcí, a nedělní slavnostní bohoslužba v nově postaveném kostele „Notre Dame de Lumiére“ (Naše Paní světel), který postavilo spolu s konventem karmelitánů město Nantes na svém území ve čtvrti Beuveilu.
Spolu se základem bratrství, které jsme v 1. týdnu prožívali přes rozdíly vzdělání, kultury, rasy aj., byla nedělní dopolední bohoslužba za účasti dvou biskupů a několika dalších církevních představitelů skutečným vrcholem.
Pro mne s totalitní zkušeností bylo nepochopitelné, že představitelé města ve své většině nevěřící a v politické orientaci socialisté – si zde přáli mít karmelitány a dokonce jim vystavěli kostel s klášterem za více než 10 miliónů franků. Francouzi mají skutečně svou úroveň a svou kulturu a v ní mají pevně zakotven zájem o vše duchovní, můžeme říci, že přejí spiritualitě jako takové. A proto do Nantes mohli karmelitáni přijít bez jakýchkoli obtíží: věřící i nevěřící jsou rádi, že jsou ve městě karmelitáni, a s živým zájmem je kontaktují.
Také biskup, když karmelitány přijímal, řekl, že od nich nežádá pomoc v duchovní správě a klasické farní pastoraci, ale že budou učiteli spirituality. Kostel „Notre Dame de Lumiére“ není také farní kostel, ale pouze klášterní. Celý komplex kostela i kláštera byl vybudován za dva roky – od 26. 12. 1991 do dubna 1994.
V Nantes žije 5 bratří. Přišli z různých provincií. Již mají vybudovaný základ knihovny, která čítá přibližně 10 000 svazků a pilně se věnují svému poslání.
Druhý týden světového setkání Karmelu začal poutí do významného poutního kostela zasvěceného sv. Anně v Auvay. Na zpáteční cestě jsme navštívili klášter karmelitek tereziánské reformy ve Vannes.
Mezitím někteří z bratří a sester laiků odjížděli a v úterý ráno již byli přítomni pouze provinciálové jednotlivých provincií, někteří se svými poradci a členové generální kurie z Říma. Společně i v jednotlivých skupinkách byly projednávány organizační varianty vedení řádu a byly připravovány materiály pro generální kapitulu v roce 1995. Projednávaly se i některé připravované změny v konstitucích.
Přesto, že závěr setkání byl až v pátek večer, musel jsem se omluvit a odjet už v pátek před obědem, abych se mohl účastnit nedělní bohoslužby ve své farnosti. Čekalo mě totiž bezmála 1700 km.
P. Jan Fatka O.Carm.
